Ivan Hoffman: Rybí volba
V jezírku se nám přemnožily ryby. Minulou zimu přežili čtyři karasové, respektive karasky z původních třinácti. Jejich početné potomstvo, čítající nyní možné dvě tři stovky kusů, nemělo žádného přirozeného ani nepřirozeného nepřítele. A tak potěr rost a rostl, až přestal být roztomilý, neboť čeho je moc, toho je příliš. Situaci, kdy by jezírko připomínalo káď vánočních kaprů, jsme se rozhodli předejít inzerátem.
Nabídli jsme v něm karasy za symbolickou cenu, neboť smyslem prodeje není na rybách vydělat, nýbrž se jich zbavit.
Čtěte také
Brzy se ozvali zájemci. Požádali jsme je o trpělivost s tím, že čekáme, než dorazí z e-shopu zakoupený podběrák. Když nakonec dorazil a začali jsme lovit, k našemu překvapení se ryby rozprchly a zmizely v hlubině.
Až po této zkušenosti jsme se začali pídit po způsobu, jak dostat ryby z vody. Místo know-how jsme pak našli veselou diskuzi bezmocných amatérských rybářů, co jsou karáskům pro legraci. A došlo nám, že inzerujeme cosi, co máme i nemáme, neboť to neumíme chytit, čímž jsme pro legraci i potenciálním kupcům.
Upřednostňovat jisté před nejistým
Ryby zjevně nevědí, že nechat se chytit je v jejich životním zájmu. Prostředí, na které uvykly a ze kterého se jim nechce pryč, se v zimě pod ledem stane toxickým, k čemuž vedle tlejících rostlin přispěje i jejich vylučování.
Čtěte také
Tak to alespoň slýcháme od lidí, kteří mají s úhynem ryb v jezírku zkušenost. Naše ryby ale mají vlastní hlavy. Volí raději zůstat než nechat se vylovit podběrákem a zavléct do neznáma.
Nakonec se nám podařilo polapit několik méně hbitých jedinců, ale nic to nemění na nezbytnosti akceptovat rybí volbu. Konec konců upřednostňovat jisté před nejistým, nepodstupovat dobrovolně riziko anebo lpět na svobodě, to nejsou pouze rybí priority.
Člověk většinou volí stejně. Stěhuje se zpravidla, jen když musí. Novou práci si hledá, když přijde o tu starou. A nelibě nese, když na něj někdo líčí sítě, byť se přitom zaklíná vyšším anebo zcela přízemním dobrem.
Ryba ví, že člověku se nedá věřit. Jednou rukou ji krmí a v druhé třímá podběrák. Kde je přitom garance, že místo v jiném jezírku neskončí v nějakém titěrném akváriu, anebo že nezemře po cestě?
Nakonec si nejsem jist, zda to byl dobrý nápad. Stát se rybím převaděčem, co za úplatu zprostředkuje migraci. Anebo dokonce otrokářem, co za úplatu vydá svobodné tvory do zajetí? Hrozná představa!
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
