Ivan Binar: Křídlatka a nutrie
Kdosi osvícený na radnici pravomocně rozhodl, že zanedbaný dvoreček s popelnicemi, který patří k našemu domu, bude zkultivován. A kupodivu, dnes už se tam zelená opečovávaný trávník a na kousku pozemku se úporně snaží zabydlet okrasné rostliny. Chvíli jim bude trvat, než se rozvinou do plné krásy.
Mezi kultivované rostliny, vysázené se záměrem zkrášlit náš dvoreček, se zčistajasna začala cpát křídlatka, invazní bejlí, nežádoucí vetřelec. Patří do čeledi rdesnovitých a pochází z Asie, doma je taky na ruském Sachalinu.
Vyrůstá především z oddenků, její lodyhy dorostou až do výšky čtyř metrů, tvoří neproniknutelné houští a rdousí původní rostliny. Dokáže velice rychle opanovat značný prostor.
Pokaždé, když vynáším smetí do popelnice na dvorek, vytrhnu pár čerstvě vyklubaných stvolů křídlatky. Jenže za několik dnů je to tu zas. Kdybych je nevytrhal, křídlatka by nám spolykala všechny růže, kakosty, kopretiny, levandule, třapatky zářivé i zlatobýl a zabrala pro sebe celý dvorek i s trávníkem a popelnicemi.
Bobr je náš, nutrie z dovozu
Kousek od našeho domu se v řece zabydlely nutrie, hlodavci s neuvěřitelně oranžovými zubisky a s kožichem, kvůli němuž se tu mezi námi ocitly. V roce 1924 byly dovezeny z Argentiny do Jablonného nad Orlicí a začaly se chovat pro kožešinu. Jenomže některé šibalky zatoužily po životě ve volné přírodě a prokousaly se z vězení na svobodu.
Čtěte také
Je jich plná Evropa. Kožešiny nejsou v módě, o maso z nutrií není zájem. Nutrie dnes patří mezi sto nejhorších invazních živočichů na světě. Rozrývají říční břehy, napomáhají tak erozi. Nevíme si s nimi rady.
Taková jsou to zvířátka roztomilá, ani trochu plachá, zubí se na svět, vylézají z vody a škemrají po lidech potravu. Někdo je má za bobry, jenže chyba lávky – bobr je něco úplně jiného. Má placatý ocas, kácí stromy, staví hrady a přehrady. Bobra máme rádi. Bobr je náš, nutrie je z dovozu.
Mnohem víc všelijakých invazních bytostí tu s námi pobývá – 78 druhů rostlin a 39 druhů živočichů. Někteří k nám přišli sami, většinu jich jsme si však sami dovlekli. Rychle se šíří, narušují přírodní systémy, ohrožují nás a my teď nevíme, co s tím. Postřílet a vytrhat?
Zřejmě nám nezbude nic jiného, nežli se s těmi vetřelci nějak porovnat.
Autor je spisovatel, pracoval ve Svobodné Evropě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.