Ivan Hoffman: Osm miliard
Ze školy vím, že lidí jsou tři miliardy. Když jsem někde zaslechl, že nás je na zemi miliard pět, šest či sedm, vždy jsem měl podezření, že to tvrdí někdo, kdo ve škole nedával pozor. A pokud by nás nemělo být stejně, očekával bych pod dojmem zpráv o válkách, hladomorech či živelních pohromách, že nás musí ubývat. Zdání ale klame a rozhodující je, co se sečte.
Lidí stále přibývá, jakkoli já jich potkávám stále méně. Je to proto, že přibývají a shlukují se někde, kde to neznám, kde jsem nikdy nebyl. Co ale slyším a čtu, lidí přibývá hlavně tam, kde se jim nedaří, kde mají nouzi, a naopak jich ubývá, jakmile se jim někde začne dařit.
Čtěte také
Nedá se říct, jaký počet lidí je ideální, kolik lidí planeta snese. A už vůbec nepřipadá v úvahu nahlas teoretizovat, jak přemnoženého člověka uměle zredukovat. Takové myšlenky jsou dovoleny pouze fanatickým padouchům v apokalyptických filmech.
Někteří demografové nicméně tvrdí, že nás věčně přibývat nebude a kupodivu neargumentují ekologickým kolapsem planety ani jadernou přestřelkou mezi velmocemi. Prý rozhodne vzdělání. Zjistilo se totiž, že s tím, jak mají lidé, zejména ženy více příležitostí ke vzdělání, mají menší rodiny.
Přelidnění způsobuje bídu
Čtěte také
Demografickým paradoxem je, že rychlý růst populace ztěžuje vymýcení chudoby, odstranění hladu či přístup ke zdravotní péči a vzdělání, přičemž se současně ví, že růst populace lze zastavit a trend otočit pouhým zajištěním všeobecné hojnosti a blahobytu.
Jinak řečeno, přelidnění způsobuje bídu a bída způsobuje přelidnění, zatímco hojnost, blahobyt anebo alespoň relativní dostatek umí současně zatočit jak s bídou, tak i s přelidněním.
K tomu, aby nás tady byly přiměřené tři miliardy jako v 60. letech, není třeba moru ani srážky s nějakou kometou. Postačí, když se k sobě lidé budou chovat civilizovaně, jako lidi a podělí se spravedlivě o to, co jim Země nabízí.
Proti přelidnění pak samozřejmě pomáhá také mír, ale na ten jsou alergičtí vojáci a výrobci zbraní.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
