Ivan Hoffman: Nouzový stav

30. září 2020

Touha vrátit se k normálu je v éře celosvětové pandemie zrádná. Co když je normálem nouzový stav, do kterého se právě vracíme? Panuje většinová shoda, že se to v létě u nás s návratem ke stavu, který byl normální před covidem, přehnalo.

Ze stoupající křivky nakažených je patrné, že zachraňování ekonomiky neprospívá zdraví. A co neprospívá zdraví, to zbytečně zachraňuje ekonomiku.

Čtěte také

​Pokud mají pravdu experti, pak zde vir s námi už zůstane, bude záludně mutovat a hledat, koho by podusil. Jisté je, že nezmizel, když jsme ho zkusili ignorovat, a nezdá se, že by ho z míry vyvedlo těch 400 demonstrantů, kteří se proti němu bez ústenek hrdinně srotili v Praze. 

S nadsázkou lze říct, že tento nový SARS demonstranty miluje a jejich boj proti třem „R“ vřele sdílí. Uvítal by plné fotbalové stadiony, protože miluje publikum. Na lidech se mu líbí družnost a nikoho víc nemrzí zrušený karneval v Riu, prázdné školní třídy a neosobní home office, než tohoto našeho covida.

​Boj proti rouškám a rozestupům je jak bojem za individuální právo osobní volby, tak i bojem za právo na kolektivní akci. Je zde obava, že se z vaničky se špinavou vodou vylije i dítě. Špinavou vodou je samozřejmě vysoce nakažlivý virus. Co je ale dítětem? Je to zdraví, anebo svoboda? 

Opak prázdného blahobytu

Bojovníci proti rouškám a rozestupům se odmítají smířit s volbou mezi zdravím a svobodou, chtějí zdraví bez rozestupů, neboť svoboda na dálku a se zakrytými ústy je cosi, kvůli čemu podle nich nemá cenu být zdravý.

Čtěte také

Co ale s lidmi, kterým zdraví stojí za rozestupy a roušky a problém nevidí ve vládní šikaně, nýbrž v opoziční neukázněnosti spoluobčanů šířících nákazu?

Tato většina pochopí nouzový stav jako hráz proti anarchii, jako bezpečný přístav, ve kterém jsme si rovni alespoň před virem, když jinak je našim údělem nerovnost, kam se člověk podívá. Nouzový stav se sice vyhlašuje, ale také si ho přiznáváme. 

Akceptujeme skutečnost, že normálním se stává žít v nouzi, skromně, nuzně. Nikoli na dluh nad poměry, nestřídmě, rozhazovačně. Nouzový stav je pokorným opakem prázdného blahobytu. Je to příležitost těšit se v životě z maličkostí.

Ivan Hoffman

Něco, co bychom si sami nevybrali, ale v čem překvapivě najdeme mnoho dobrého. Třeba takovou z nouze ctnost. Ctnost, ke které bychom se nevzchopili, nebýt nouze. Napoprvé nás nouzový stav vyvedl z míry.

Brali jsme ho naivně jako provizorium a nemohli jsme se dočkat, kdy skončí. Až nyní, kdy se vrací s další vlnou nákazy jako dobrý starý známý, si té nouze můžeme v klidu užít. Draze už bylo, je čas na levné radosti, za které vděčíme rozestupu v nedostatku.

Autor je komentátor Deníku

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio