Ivan Hoffman: Závěrečná v baru
Zdá se, že mnoho lidských životů lze zachránit tím, že se o půlnoci zavřou bary. Pro bary je ale taková závěrečná údajně likvidační.
Pro jejich klienty je o půlnoci noc ještě mladá. Právě začínají naplno žít, a s tím jdou ruku v ruce drinky, se kterými stojí a padá barmanovo pracovní místo. Pokud se toto noční dilema řeší v televizi v hlavních zprávách, půjde určitě o problém zásadní, kardinální.
Čtěte také
Kdo jsou ti lidé, kterým barman po půlnoci vděčí za živobytí, a kteří se po půlnoci stávají celospolečenskou hrozbou, kterou řeší vláda, krizový štáb, televizní štáb, hygiena a několik ministerstev? Z osobní zkušenosti to nevím. V žádném baru jsem už dlouhou dobu nebyl.
A po půlnoci, neklame-li mne paměť, jsem v baru ještě nebyl nikdy. Za mlada jsme se ovšem my, básníci, setkávali v baru, ve kterém v pozdním odpoledni volně poletovaly a posedávaly múzy a diskusi o estetice ještě nerušili opilci, veksláci a zkrachovanci, kteří přicházeli později.
Dnes to určitě bude jinak, bar by po půlnoci nevydělával, kdyby si v něm předražené pití neporoučeli lidé solventní, úspěšní, kteří nemusí ráno vstávat do práce. Právě to mi ale příliš nedává smysl.
Genius loci nočního baru
Do práce přece nejde ten, kdo ji nemá! A kdo nemá práci, logicky nemá na útratu v baru a opíjí se v ústraní vínem, které v supermarketu koupil v akci.
Čtěte také
Což je mimochodem sen epidemiologů a politiků, neboť jednotlivě nasávající zoufalec, který dodržuje rozestupy, nešíří covid ani skepsi.
Pochopit a popsat genius loci nočního baru lze jedině tak, že se reportér nenápadně vmísí mezi příchozí a pak mezi panáky a koktejly nenápadně monitoruje jejich komunikaci. Když to ještě šlo, nedošlo mi, jak zásadní roli sehrají bary v pandemii.
Samozřejmě jsem se měl ucházet o grant, který by pokryl útraty, neboť je jasné, že důkladné studium této noční cílové skupiny by nebylo levné.
To, co jsem promeškal, byla ovšem sebevražedná mise. Díky tomu, že chodím spát před půlnocí, neskončil jsem v rámci druhé vlny na plicní ventilaci.
Těžko sice přijdu na kloub delikátnímu fenoménu závěrečné v barech, když jsem odkázán na nedůvěryhodné informace z druhé ruky, ale snad to přežiju.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
