Ivan Hoffman: Konečně normální počasí!
Bavit se o počasí se kdysi bralo jako rezignace na smysluplnou debatu. Počasí prostě nebylo téma, prostě protože bylo normální.
Čtěte také
Až když se začaly množit extrémy, stalo se počasí, respektive klima, předmětem diskusí a vášnivých polemik. Dokonce se kolem počasí začali angažovat aktivisté, požadující, aby se člověk polepšil, neboť je to prý on, kdo extrémy počasí zavinil.
Že na tom něco je, to si teď myslím i já. Jde samozřejmě o subjektivní pocit. Nevypočítal mi to kvantový počítač, ale letošní počasí je zatím velice normální. Ani vedro, ani zima, ani sucho, ani příliš mokro, přiměřeně větrno. A přijde mi, že za tím bude člověk, který kvůli pandemii radikálně omezil létání a obecně cestování. Dokonce i na čas zastavil průmyslovou výrobu a planetě to udělalo dobře.
Stromy a keře, které jsme vysadili na pozemku, v minulých letech pouze živořily. Teď ale vypadají v dobré kondici lípy, javory a dokonce i platan, nad kterým už jsem lámal hůl. A je to první rok, co kolem keřů nechodím s konví, protože co chvíli zaprší.
Prostředek, který se nevyrobí
Protože normální počasí není nic samozřejmého, chtělo by to nepolevit v ekologické odpovědnosti a držet se toho, na co jsme šťastnou náhodou přišli díky pandemii. Nelétat, když už víme, že to není nutné.
(Miloš) Vystrčil (ODS) mohl například utužit vztahy se svými Tchajvanci týdenní videokonferencí. A stát se pro svět příkladem, že Čínu jde „vytočit“ i bez zanechání uhlíkové stopy. Ekologicky.
A pak jsou tu ztichlé továrny na letadla, ze kterých by si mohli vzít příklad výrobci automobilů. Nejekologičtější dopravní prostředek je ten, který se nevyrobí. Samozřejmě s výjimkou kola, kterému patří lokální budoucnost v deglobalizovaném světě.
Po normálním létě to v krajině vypadá na hezký, normální podzim. Nadešel čas posbírat švestky a natrhat jablka. V televizi už je to opět samý covid, takže nic nenasvědčuje tomu, že by se spotřebitelé měli rozšoupnout, dohánět odloženou spotřebu a tím roztáčet ekonomiku.
Tipuji, že se člověk uskromní, bude se pokorně držet při zemi, a kdo ví – třeba po letech přijde normální zima.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
