Ivan Hoffman: Hrozivý úspěch, u kterého končí legrace

13. únor 2019

Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, dotěrnost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se ovšem zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí veškerá legrace. 

Při úbytku o 2,5 procenta ročně hmyz zcela zmizí z planety do 100 let a důsledkem bude environmentální kolaps. Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů, je nezastupitelný coby potrava jiných druhů a při opylování rostlin či recyklaci živin. Už je vědecky prokázáno, že příroda bez hmyzu není splněný sen, nýbrž noční můra.

Smog ve městech škodí nejen nám, ale i užitečnému hmyzu

Včela (ilustrační foto)

Britští badatelé doložili, že hmyz ve městech hůře konzumuje rostliny „nakrmené“ vysokým obsahem oxidů dusíku. Pod vlivem smogu se mu rostliny lépe ubrání. Tisíce druhů včel a další hmyz jsou přitom nezbytnou podmínkou přežití květin, keřů, stromů i zdravého stavu půdy.

Hmyz rychle mizí například kvůli urbanizaci a klimatickým změnám, ale nejdůležitějším faktorem je intenzivní zemědělství. Za vysoké výnosy vděčí zemědělci používání pesticidů a insekticidů, které sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy.

Když před několika lety konstatoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin, že pesticidy jsou ve většině jídla, které konzumujeme, nějakou dobu se o tom psalo a mluvilo. Existuje totiž důvodné statistikami podložené podezření, že pesticidy jsou karcinogenní a u dětí způsobují autizmus či leukémii.

Osudová chyba

Výzvy endokrinologů přestat s intenzivním používáním pesticidů, pokud nechceme negativně ovlivnit zdraví našich dětí i následujících generací, ovšem vyslyšeny nebyly. Prioritou bylo hubení hmyzu, za účelem zisku.

Ivan Hoffman

Teď, když se ukazuje, že hubení hmyzu je osudová chyba, rýsuje se šance, že vedlejším efektem zachraňování včel, motýlů a brouků všeho druhu může být v budoucnu i vyšší procento dětí, které se narodí nepoškozené pesticidy, obsaženými v těle matky. Stále je ovšem řeč pouze o naději, nikoli jistotě, že homo sapiens použije mozek.

Na kritiky intenzivního zemědělství se ještě dlouho bude pohlížet jako na obtížný hmyz. Oblíbit si brouky je totiž něco, čemu se lidstvo ve své dlouhé historii musí učit poprvé. Proto to půjde ztuha a společně s brouky doplatí ještě spousta dětí na honbu za vyššími výnosy obilí, kukuřice či řepky.

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.