Ivan Hoffman: Hrozivý úspěch, u kterého končí legrace
Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, dotěrnost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se ovšem zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí veškerá legrace.
Při úbytku o 2,5 procenta ročně hmyz zcela zmizí z planety do 100 let a důsledkem bude environmentální kolaps. Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů, je nezastupitelný coby potrava jiných druhů a při opylování rostlin či recyklaci živin. Už je vědecky prokázáno, že příroda bez hmyzu není splněný sen, nýbrž noční můra.
Smog ve městech škodí nejen nám, ale i užitečnému hmyzu
Britští badatelé doložili, že hmyz ve městech hůře konzumuje rostliny „nakrmené“ vysokým obsahem oxidů dusíku. Pod vlivem smogu se mu rostliny lépe ubrání. Tisíce druhů včel a další hmyz jsou přitom nezbytnou podmínkou přežití květin, keřů, stromů i zdravého stavu půdy.
Hmyz rychle mizí například kvůli urbanizaci a klimatickým změnám, ale nejdůležitějším faktorem je intenzivní zemědělství. Za vysoké výnosy vděčí zemědělci používání pesticidů a insekticidů, které sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy.
Když před několika lety konstatoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin, že pesticidy jsou ve většině jídla, které konzumujeme, nějakou dobu se o tom psalo a mluvilo. Existuje totiž důvodné statistikami podložené podezření, že pesticidy jsou karcinogenní a u dětí způsobují autizmus či leukémii.
Osudová chyba
Výzvy endokrinologů přestat s intenzivním používáním pesticidů, pokud nechceme negativně ovlivnit zdraví našich dětí i následujících generací, ovšem vyslyšeny nebyly. Prioritou bylo hubení hmyzu, za účelem zisku.
Teď, když se ukazuje, že hubení hmyzu je osudová chyba, rýsuje se šance, že vedlejším efektem zachraňování včel, motýlů a brouků všeho druhu může být v budoucnu i vyšší procento dětí, které se narodí nepoškozené pesticidy, obsaženými v těle matky. Stále je ovšem řeč pouze o naději, nikoli jistotě, že homo sapiens použije mozek.
Na kritiky intenzivního zemědělství se ještě dlouho bude pohlížet jako na obtížný hmyz. Oblíbit si brouky je totiž něco, čemu se lidstvo ve své dlouhé historii musí učit poprvé. Proto to půjde ztuha a společně s brouky doplatí ještě spousta dětí na honbu za vyššími výnosy obilí, kukuřice či řepky.
Související
-
Hmyzožraví ptáci ročně spořádají půl miliardy tun potravy, pavouci víc masa než celé lidstvo
Hmyzožraví ptáci za dvanáct měsíců zužitkují energii ze 400 až 500 milionů tun potravy, což odpovídá roční spotřebě amerického New Yorku.
-
Lidé vnímají vosy jako otravný a nebezpečný hmyz. Je to chyba, varují vědci
Zatímco včely většina z nás vnímá s respektem, vosy nás obtěžují. I ony mají přitom pozitivní vliv na přírodu a na to by se nemělo zapomínat.
-
Invazní hmyz, který dobývá Evropu: Klíště piják, komár tygrovaný nebo slunéčko východní
Jaké nepůvodní druhy z říše hmyzu ohrožují Česko a Evropu? Hostem Magazínu Leonardo byl Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
