Martin Fendrych: Většina krajů nechce nová gymnázia. Zaměstnavatelé potřebují průmyslováky
Český kolovrátek zní: Potřebujeme co nejvzdělanější společnost. Neznám politika, který by tvrdil, že o vzdělání nejde. No, a tím to tak asi končí, skutek utek. Neutek úplně, ale stát i kraje v tom dělají mnohem méně, než by čekal každý, kdo tu věčnou touhu po „vzdělanostní společnosti“ slýchá před každými volbami.
Čtěte také
Výzkumná nezisková organizace PAQ Research, kterou založil a vede Daniel Prokop, na konci ledna zveřejnila analýzu, která dokládá, že ve všech českých krajích poptávka po všeobecných středních školách převyšuje nabídku. Jinak řečeno: všeobecných středních škol je stále málo.
Od roku 2023 přitom patří snaha o víc míst ve všeobecných oborech mezi dlouhodobé státní či ministerské priority ve vzdělávání s výhledem do roku 2027. Nejde jen o ministerstvo školství, víc takových škol, víc míst v nich pro své děti chtějí především rodiče.
32 procent rodičů chce gymnázia
PAQ Research udělal na toto téma výzkum; oslovil rodiče celkem 6,8 tisíc dětí od 5 do 16 let v mateřských a základních školách. Největší váhu při dotazování položil na rodiče dětí v posledních dvou ročnících základní školy. Výsledek je jasný: 32 procent rodičů jako první volbu pro své dítě uvádí všeobecné středoškolské vzdělávání. To je o 14 procentních bodů víc než současný podíl přijatých.
Čtěte také
Proč se děti na všeobecnou střední školu nedostanou, i když by chtěly a i když to chce stát? Překážkou je nedostatek míst, taktizování rodičů, kteří chtějí dítě za každou cenu dostat na střední školu, a u chudších rodin taky prostý fakt, že příprava na přijímačky může být dost nákladná a rodiče si to nemohou dovolit.
PAQ Research také nabízí odhad, co by pro rodiče představovalo nejlepší volbu. Co by nejvíc chtěli, kdyby na to měli prostředky, kdyby netaktizovali a kdyby bylo dost míst. Z odhadu vyplývá, že by všeobecné obory volila zhruba polovina rodičů. Odborné střední školy s maturitou by volilo 41 procent a učiliště jen 8 procent rodičů.
Odpovědnost mají kraje
Odpovědnost za celou soustavu středních škol nesou kraje. Ministerstvo může jen doporučovat nebo finančně motivovat. V jeho moci není nařídit, kolik bude v kraji gymnázií.
Ukazuje se, že většina krajů víc gymnázií a lyceí nechce. Světlou výjimku tvoří Vysočina, Jihomoravský kraj a z části také Plzeňský kraj.
A opačný příklad: v Pardubickém kraji dostala povolení ke všeobecnému vzdělávání jen dvě všeobecná lycea z šestnácti. Čtrnáct z nich povolení od kraje nezískalo.
Důvod? Asociace středních průmyslových škol se obává, že by přišla o žáky, kteří by mířili na gymnázia a lycea. Je jí jedno, že odtud mohou absolventi hledat mnohem širší škálu uplatnění. Další argument: zaměstnavatelé potřebují průmyslováky, ne gymnazisty.
Tohle se děje v době, kdy celý svět mluví o umělé inteligenci a o tom, že ta, nikoli staré průmyslové podniky, bude určovat trendy budoucnosti. Jsme, jak se říká, sto let za opicemi. Nebo přesněji sto let za AI.
Autor je externí spolupracovník Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
