Ivan Hoffman: Elektrická perspektiva
Budoucnost patří elektřině. Ukazuje se ale, že to bude drahá budoucnost, protože má patřit elektřině zelené. A ta je nestabilní. Větrník potřebuje vítr, turbína vodu, solární panel chce slunečno. Když nefouká, přijde sucho anebo se zamračí, alternativci ostrouhají. O devastaci planety výrobou čisté zelené energie ani nemluvě. Vše, co se tváří eko, má nějaký kolaterální háček, o kterém se takticky mlčí.
Kdyby se totiž vedlejší náklady a škody započítaly do ceny, mnohé z toho, co považujeme za samozřejmé, by se rázem ukázalo být neekonomickým, předraženým, ztrátovým.
Čtěte také
Trvat na tom, že budoucnost musí být zeleně elektrická, znamená riskovat, že občas bude temná. Shodují se na tom četní energetici a ekonomové. Technici konstatují, že bez stabilních zdrojů je blackout jen otázkou času, a ekonomové vysvětlují, že nedostatečná nabídka při rostoucí poptávce zvedne ceny do oblak.
Odvrátit tuto temnou elektrickou perspektivu bude ale problém, protože je o ní politicky rozhodnuto shora.
Řez melounem
O tom, zda a za kolik budeme svítit či jezdit, se rozhoduje v zeleném Bruselu. A protože tím zeleným Bruselem jsme i my, nepřipadá v úvahu vyrobit si pro sebe tolik elektřiny, kolik potřebujeme.
Čtěte také
Byl by to zločin proti unijní integraci i proti zelenému údělu. Byl by to krok zpět do marnotratně vysvícené minulosti. A byla by to těžká prohra progresivního zeleného citu s chladným konzervativním rozumem.
I v drsné elektrické budoucnosti ovšem můžeme spoléhat na to, že naše výdaje budou odpovídat obsahu naší peněženky, respektive výši našeho konta. Pokud tedy nesedneme na lep lichvářům a nevykoledujeme si exekuce. Zdražování je limitováno pravidlem, že kde nic není, ani čert nebere.
U zelené elektřiny nejde o nic osobního, je to čirý byznys. Konec konců, jestliže v minulosti byli zelení přirovnáváni k melounu, zvenčí zelený, uvnitř červený, pak řez dnešním melounem by ukázal, že je uvnitř tržně asociálně modrý.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
