Ivan Hoffman: Koho by volil Havel?
Je tomu 85 let, co se narodil Václav Havel. Být tu dnes s námi, měl by problém. Které z plejády nevolitelných stran dát hlas? A kdybychom seděli v hospodě, kde bychom si na rozdíl od rozhlasového studia tykali, určitě bych se ho zeptal: „Nenastal čas, Václave, vrátit se ke kořenům? K politice nepolitické?“
Pročítám si opět po letech sborník Hnutí za občanskou svobodu. Zachycuje období, kdy se v nezávislém opozičním prostředí diskutovalo, čím nahradit kompromitovaný reálný socializmus. Manifestu Demokracii pro všechny, který nakonec napsal právě Václav Havel, předcházelo několik verzí hlavně od Rudolfa Baťka a mnoho debat.
Čtěte také
Řada zásadních názorových polemik ale následovala i po jeho zveřejnění. Zpětně je jasné, že šlo o zcela výjimečný názorový konsenzus, o vizi republiky, ve které žít by bylo terno.
Problém vizí je, že při uvádění do života konsenzus degraduje na pouhý upatlaný kompromis, a to v procesu připomínajícím koňský handl. Naše tehdejší představa, že demokracie by měla být pro všechny, se v praxi politické soutěže jeví jako iluze. Politika vždy bude bojem o moc, o výhody a privilegia.
Babička Mary
Čtěte také
U demokracie distribuované shora se vždy na někoho nedostane. Péči o občanskou společnost nelze delegovat na politické instituce, vždy o ni musí pečovat sami občané, což politikou samozřejmě je, ale také naštěstí není. Odtud termín „nepolitická politika“.
„Půjdeš k volbám?“ zeptal bych se Václava u piva. Určitě by řekl, že ano, protože se natolik zapletl s politickou politikou, že už za ni nese spoluodpovědnost. „Nepřipadáš si jako ta babička Mary z písně Voskovce a Wericha?“ vyzvídal bych s odkazem na verše „malá stejně jako velká strana, tvrdí, že bude mít o hlas víc, že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štěchovic“.
Zatímco k Havlovu odkazu se hlásí řada politiků, k současné politice by se sotva přihlásil Václav Havel. Nepřišla by mu dostatečně nepolitická. I když takto už by to nejspíš neřekl.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
