Ivan Hoffman: Dovyprávění příběhu

27. duben 2022

Glosa Plus

Před časem se naše vesnice dostala do televize díky skandálu, kdy sousedé, co se nově nastěhovali, udali starousedlíka, který se pokoušel zamordovat jestřába, co mu vraždil slepice. Incident vyšetřila policie, postřeleného jestřába si odvezli ochranáři a sousedovi za násilí na chráněném dravci hrozil trest.

Dnešní doba má slabost pro HLP čili hluboké lidské příběhy. Proto snad neuškodí i ten náš dovyprávět.

Čtěte také

Ivan Hoffman: Pravda o majce fialové

Ve vsi se povídá, že se ochranáři odmítli spokojit se sponzorským darem a trvali na exemplárním potrestání. Soud se konal v nepřítomnosti obžalovaného, který dostal mrtvici, a vyměřil mu pokutu 15 tisíc Kč.

Na velkorysou nabídku splátkového kalendáře manželka odsouzence nereflektovala a pokutu urychleně zaplatila. O jestřábovi se říká, že zřejmě nebyl zraněn vážně, jestliže ošetřovatelům záhy uletěl.

Když naše sousedka vzpomíná na dětství, vybavuje si, jak tatínek, hajný, dostával finanční odměnu za zabitou škodnou, když předložil liščí ocasy a jestřábí pařáty. Chráněnými zvířaty byla ta domácí. Doba se ale změnila a ochrana slepic probíhá ve formě legislativní bitvy o rozměry klecí ve velkochovech.

Čtěte také

Ivan Hoffman: Krylovi k narozeninám

Za venkovskou slepici se nelobuje. Zákonné ochraně se těší jestřábi, a to před chovateli slepic. Zákonodárce zřejmě předpokládá, že když jestřábovi dojdou slepice, uloví z nouze i něco v přírodě. Kvůli zachování biologické a ekologické rovnováhy.

Z pohledu ochranářů vyprávím příběh s dobrým koncem. Jestřáb přežil a člověk, který na něj zlovolně vztáhl ruku, byl přísně pokutován a navíc po mrtvici nemluví. Z pohledu nás, co máme starost o slepice a vadí nám týrání těchto hodných zvířat, když je jestřáb žere za živa, je to ovšem příběh s koncem špatným.