Ivan Binar: Ukradli nám kytku
Ukradli nám kytku. Všetci kradnú, tak co. Na balkóně prožila jaro – léto – podzim ve zdraví.
Dívala se do ulice a viděla chodce chodit tam a zase zpátky, jezdit auta, venčit psy, děti ubírat se do školy a ze školy, straky krást, slyšela vrkat holuby, pokřikovat kavky, viděla listonoše listy nosit a odemykat domovní dveře speciálním klíčem. Předpokládám, že listonoši kytky nekradou.
Čtěte také
Zalévali jsme kytku pravidelně, aby nestrádala žízní, a když jsme museli odcestovat, zařídili jsme jí zalévacího externistu, aby nám neuchřadla. Vše nasvědčovalo tomu, že se kytce u nás zamlouvá, že k nám přilnula tak, jako jsme my přilnuli k ní.
Z balkónu ji neukradli. Lupiči, kteří si troufnou a dokážou vylézt do takové výšky, nepasou po kytkách, byť by byly sebekrásnější, nýbrž po pokladech – briliantech, perlách, po zlatě a po dolarech; to by u nás ostrouhali kolečka. Na balkón k nám žádný nevylezl.
Když chybí morální zábrany
Když začala hrozit zima, přestěhovali jsme kytky do tepla, do chodby našeho spořádaného středostavovského domu, jehož obyvatelé jsou zároveň majiteli svého bydlení. Žádný z nich netrpí nouzí, dívají se do placatých telefonů, jezdí vlastními auty a chodí si pro peníze do bankomatů. Nepředpokládali jsme, že nám někdo z nich ukradne kytku.
Čtěte také
A vida, ukradl. Stála v keramickém hrnci hned vedle výtahu, u okna s výhledem do zahrádky s šeříkem a růžemi opadanými a sledovala skotačivé sýkorky se slunečnicovými semínky ukořistěnými v krmítku.
Stačilo se shýbnout, popadnout květináč a vznést se výtahem do bezpečí. Riziko, že bude přistižen, minimální. Měli jsme snad krádež kytky ohlásit na policii a dožadovat se domovní prohlídky ve všech bytech našeho spořádaného domu? Kvůli takové banalitě.
Možná je ten zloděj nebo zlodějka slušný člověk, třeba se potkáváme na místě činu a s přátelským úsměvem se zdravíme. Zřejmě z něj udělala zloděje příležitost…
Ale co když bude mít příležitost ukrást důchod důchodci, zpronevěřit firemní peníze, nakrást si šikovně a beztrestně miliardy? Těmto lidem totiž chybí morální zábrany a bez nich jsou schopni spáchat cokoliv. Někteří by dokázali ukrást celou republiku.
Pane zloděj nebo paní zlodějko, nezapomeňte tu naši kytku pravidelně zalévat a občas jí povězte pár vlídných slov, má to ráda. Aby vám nechcípla, bylo by jí škoda.
Autor je spisovatel
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
