Ivan Binar: Plevel, nic než plevel
Dožralo mě to. Když někdo nemyslí a nač při nepřemýšlení přijde, publikuje v tiskovině šířené v desetitisícovém nákladu mezi lidi, nemusí být slaboduchost; může to být záměr, služba čemusi, začasté nekalému.
Naštěstí už ty tiskoviny nám v našem domě necpou do poštovních schránek jako dřív, zřídili jsme si na vytištěný plevel dole u vchodu kovové šprušle. Kdo chce, obslouží se sám.
Čtěte také
Převážná většina potištěného papíru však setrvává za šprušlemi nepřečtena. Po nějakém čase dobrovolník z řad nájemníků to smetí přepraví do kontejneru na papír.
Občas si nějaký kousek odnesu domů v marné naději, že bych tam mohl najít křížovku dosud nevyluštěnou, že bych si jejím vyluštěním pozvedl uvadající sebevědomí. Chyba lávky, nebývá tam ani sudoku, ale to mne příliš nehněte.
Kam s tím?
Ani tentokrát jsem na křížovku neměl kliku. Zato mě dožral rozumbrada, který tam publikuje své názory na globální oteplování. Píše: „Realita je taková, že žádné významné změny počasí se nekonají.“ – Moje chyba, neměl jsem to číst. Je to jeho názor a názor může mít každý jedinec a nemusí být zrovna odborníkem na klima nebo celkový stav naší planety. Déšť i slunce, voda a vzduch, čtvero ročních období – to se přece dotýká nás všech.
Čtěte také
„Ledovce netají, hladina oceánů nestoupá. Osobně v Praze pociťuji, že trochu méně prší,“ tvrdí ten pražský patriot a má pravdu: v Praze 7 nebo v Ostravě Hrabůvce ledovce netají; ani na Sahaře hladina oceánu nestoupá…
Jenže tam, kde jsou, ledovce tají. Než se ten doveda zase pustí do psaní, měl by si o problému něco přečíst. Neměl by popírat existenci jevů, které existují: jsou změřeny, zakresleny, odborně prozkoumány. Měl by si přečíst o lidech ze vzdálených ostrovů, kterým zvednutá hladina oceánu ukusuje půdu pod nohama. Měl by brát vážně a se znepokojením fakt, že z planety mizí spousty druhů rostlin a živočichů.
Na špičku nosu si nevidí a píše, tiskne a podstrkuje to lidem. Kam s tím? Co s potištěným papírem, který dostáváme nevyžádaně a zadarmo každých 14 dnů, sotvakdo si to přečte…
Za komunistů bývával nedostatek toaletního papíru, a tak mnohdy nezbylo a musel zaskočit i potištěný papír. V dnešních dobách máme hygienických potřeb až až, a tak nám nezbude, nežli odnést nepřečtené do modrého kontejneru k recyklaci.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
