Ivan Binar: Jak postavit hrad
Když jsme před mnoha lety v Bláhovičkách vylezli z auta, vyběhla na zápraží Alenka a hned na uvítanou nám zvěstovala svůj nový, velice významný objev.
„Já mám luky! Dvě!“ A zvedla ručky vítězoslavně ke slunci, abychom viděli, že má pravdu. A skutečně, měla je obě dvě.
Čtěte také
Ruce nejsou k zahození, ruce se nám hodí. Hned jsme se pustili do díla a svýma rukama pomohli Alenčiným ručkám postavit na písku hrad pro princezny; se čtyřmi věžemi, hladomornou, hradbami a cimbuřím.
O lidských rukou, jejich významu, nepostradatelnosti, podílu na polidštění opice, šikovnosti ba i kráse, už se toho namlelo! Těch slov moudrých i banálních, písní a básní všelijakých. Když jsme měli státní zřízení, ve kterém prý prostřednictvím svých zástupců vládli dělníci za pomoci rolníků a pracující inteligence, zatímco stařenky a stařečci s rukama v klíně zaslouženě odpočívali, ruka dělníkova se stala předmětem kultovním.
Čí zájmy komunisté hájí?
„Řekneme-li slovo ruka, následuje slovo práce: ta práce, matka pokroku, a s ní armáda otroků… Buď práci čest!“ Řekne-li se práci čest, vybaví se komunistická strana, důrazná bojovnice za práva dělníků. Trochu nám jí tu po minulém režimu zůstalo, zbytek na špatně umytém hrnci. Ale taky původní dělnická strana – sociální demokracie, po válce komunisty zlikvidovaná, povstala z popela.
Čtěte také
Kam se však poděli dělníci, dělnická třída, proletariát? Jako by někam zmizeli, proměnili se v asistenty, manipulanty, ovladatele strojů a zařízení, operátory výroby, zaměstnance.
Proměnily se i jejich politické strany a my nevíme, čí zájmy vlastně dnešní komunisté a sociální demokraté hájí, když s vyhrnutými rukávy pomáhají udržet se v čele vlády a hrabat další miliardy superkapitalistovi s podivnou minulostí. Neměli by hájit zájmy nemajetných zaměstnanců? Co je to za proletářskou partaj, která je okouzlena dravě kapitalistickým, klerikálním Ruskem s jeho mocnými oligarchy? Kam zašantročila Marxe a Engelse s jejich Komunistickým manifestem?
Uplynulo drahně let, z Alenky je Alena a svýma rukama toho nadělala! Na písku si už dávno nehraje. Škoda. Kdysi jsme spolu postavili báječný hrad se čtyřmi věžemi, hladomornou, hradbami a cimbuřím. Dneska se už Alenka nedá k takové radostné práci přemluvit. Mně samotnému připadá stavění hradů z písku jaksi nepatřičné, chybí mi k tomu odvaha.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
