Iva Pekárková: Žádná máma, žádný táta
Už vím, proč jsem měla takovou potíž s nahráváním posledního příspěvku. Kousek od baráku se nám několik hodin vznášela helikoptéra, dělala hrozný randál a ne a ne odletět.
Ještě ten večer jsem se dozvěděla, co se přihodilo. Krátce před čtvrtou hodinou odpoledne se totiž sousedstvím, pár set metrů od našeho domu, rozlehl výstřel. Přijeli policajti a našli na ulici ležet oběť – chlapíka kolem dvaceti. Už byl mrtvý.
Čtěte také
Svědectví o tom, co se stalo, se několik hodin rozcházela: jedna starší žena ze sousedství prý viděla, že vystřelil na jiného chlapíka, taky „gangsterského typu“, ale kulka se odrazila od okénka zaparkovaného auta a zasáhla ho do hrudi. Chlapík, po kterém vystřelil, si natočil na mobil jeho umírání a teprve potom utekl.
Podle jiného svědectví se chlapík s bouchačkou přiklátil k zaparkovanému autu, kde seděli čtyři jiní chlapíci, rovněž „gangsterského typu“, a ti, když ho uviděli, utekli. On se pak pokusil rozflákat bouchačkou auto. A ze zbraně přitom vyšla kulka tak šikovně, že ho zasáhla do hrudi. Jeden z chlapíků, co utekli, se vrátil a natočil si na mobil jeho umírání.
Kdyby se každý gangster omylem zastřelil
Čtěte také
Policie se přiklání spíš ke druhé verzi. Každopádně se zdá jisté, že se ozbrojený útočník „omylem zastřelil sám“. Policie pátrá po dalších účastnících „nešťastné události“ v naději, že se celý případ vysvětlí.
Ještě pořád se nedá projet po hlavní ulici a obyvatelé naší čtvrti si povídají na nárožích. Všichni se shodují na tom, že až donedávna tu bylo bezpečno, a vývoj událostí se jim nelíbí. Ti cyničtější se nechávají slyšet, že kdyby každý gangster s bouchačkou omylem zastřelil sám sebe, bylo by na světě líp.
A jedna starší paní – ano, právě ta, která – zřejmě mylně – viděla, jak se kulka odrazila od skla, vykládá každému, kdo poslouchá: „A on vám tam ležel, nezakrytý, skoro tři hodiny. A nikdo za ním nepřišel. Žádná máma, žádný táta! No chápete to?“
Žádná máma, žádný táta. Myslím, že to chápu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
