Iva Pekárková: Kraj krajt
Znáte krajtu tmavou? Ještě před 15 lety byla krajta tmavá (Python bivittatus) považovaná za poddruh krajty tygrovité (Python molurus), pak se ale natolik vymezila, že se jí dostalo taxonomického povýšení. Je původem z jihovýchodní Asie a po anakondách největší škrtič na světě. Dorůstá do délky až osm metrů a leckdy váží přes sto kilo.
A teď se rozmnožila na Floridě. V národním parku Everglades, magickém kraji sladkovodních i brakických mokřadů, kde žijí neonoví pavouci, aligátoři, krokodýli, víc než 400 druhů ptáků a víc než 40 druhů komárů, krajta tmavá našla své ideální prostředí. Nemusela přeplavat oceány, aby se tam dostala. Vypustili ji tam chovatelé.
Čtěte také
Krajty můžete v Americe chovat bez povolení, a ne každý počítá s tím, že se půlmetrové krajtí miminko za několik let promění v pětimetrového, potenciálně nebezpečného obra.
Málokomu se chce domácího mazlíčka zabít jen proto, že je poněkud přerostlý, a tak ho mnohý chovatel odveze někam do přírody a zanechá ho svému osudu.
Krajty vypuštěné v Everglades s velkou pravděpodobností přežijí: mají tam teplo, spoustu žrádla a skoro žádné přirozené nepřátele. Umí je ulovit jedině levharti a asijští tygři, kteří se na Floridě nevyskytují. K překvapení zoologů se ukázalo, že vzrostlejší exemplář krajty tmavé nepřepere ani aligátor.
Krajty se na Floridě začaly výrazněji množit krátce před začátkem nového tisíciletí.
Likvidují je, ale přibývají rychleji
Samice krajt při jedné snůšce nakladou 50 až 100 vajec, a tak těchhle invazivních hadů rychle přibývá. Dnes je jich v Everglades mezi 30 a 300 tisíci a s chutí likvidují místní faunu.
Čtěte také
V rámci ochrany přírody se v Everglades začaly pořádat soutěže, ve kterých vítězí ten, kdo uloví nejvíc krajt a největší exempláře. Krajty ale mají skvělé maskování, dostanou je jen zkušení lovci. Vloni přišlo při téhle akci o život pouhých 209 krajt, to je, jak se říká, jak když plivne do Sahary.
Podle předpovědí se krajty mohou rozlézt až po třetině Spojených států a zničit mnoho ekosystémů.
Čtěte také
Ochránci přírody začali využívat takzvané krajtí špióny. Implantují do krajt mikročipy a sledují, kudy se pohybují. Doufají, že je přivedou k větším skupinám krajt, které pak bude snazší zlikvidovat. Někteří ze špiónů přijdou během sledování o život a ochránci tak získávají lepší přehled o tom, co je může zabít.
Když tě něco žere, sežer to! Tohle pravidlo platí i u krajt. Krajtí maso má vynikající chuť podobnou kuřecímu. Mnozí Floriďané krajty jedli, a dokonce se otevřelo několik restaurací, které nabízely veřejnosti pokrmy z krajtího masa.
Bohužel přišlo varování, že je krajtí maso, podobně jako maso ryb, kontaminované rtutí, kterou člověk už mnoho let kontaminuje ekosystémy.
Na Floridě si sice můžete koupit kabelku, boty a všemožné tretky z krajtí kůže, ale restaurace by vám jejich maso servírovat neměly.
Krajty se množí dál a dál a nikdo neví co s tím.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.