Iva Pekárková: Babička a čechratka podvinutá

Když se jí, už někdy v polovině sedmdesátých let, můj tatínek pokoušel vysvětlit, že je čechratka nejspíš jedovatá, každopádně se ví o lidech, kteří po jejím požití zemřeli, babička udělala jen „Uch!“ a dál se cpala naloženou čechratkou.

Lidí, kteří se cpou čechratkami, je dodnes na světě spousta. Většina přežije. Někteří na následky požití zemřou.

Čtěte také

„Jedovatá jedlá“ houba čechratka podvinutá roste i na Plzeňsku

Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) je z hlediska toxicity pro nás lidi pěkná potvora. Obsahuje dva druhy jedů – termolabilní toxiny, které u některých jedinců mohou způsobit silné zažívací potíže. Těch se snadno zbavíme krátkým převařením. A nebezpečné antigeny, které se vařením nerozloží.

Ty mohou způsobit autoimunitní reakci, takzvanou autohemolytickou anémii. Imunitní buňky těla zaútočí na vlastní červené krvinky a rozloží je. Zhruba polovina pacientů, u kterých čechratka vyvolá autohemolytickou anémii, přes veškeré snahy moderní medicíny do pěti dnů zemře.

Je jedovatá jen pro někoho?

Podle vědců z několika světových univerzit, kteří v roce 2019 provedli podrobnou analýzu dvou případů úmrtí po požití čechratky, není vyloučené, že čechratka způsobuje fatální hemolýzu pouze u lidí, kteří už mají pro hemolýzu nějaký rizikový faktor.

Čtěte také

Iva Pekárková: Jedlé a chutné houby – další globální hrozba?

Jiní vědci zas soudí, že se jed z čechratky v těle kumuluje, a když dosáhne kritického množství, zaútočí, často s fatálními následky. Zdá se totiž, že čechratka častěji než prvojedlíky zabíjí veterány, kteří se s ní krmí dlouhodobě.

Čechratka podvinutá je z hlediska ekologie úžasná houba. Je to saprofyt, což znamená, že rozkládá organickou hmotu jako spadlé listí či mrtvé dřevo, čímž napomáhá půdotvorným procesům. Může žít v mykorhizní symbióze s mnoha druhy jehličnatých i listnatých stromů, čímž podporuje mikrobiom i biodiverzitu, zvyšuje rezistenci na sucho, napomáhá obnově lesa.

Iva Pekárková|foto:Kateřina Janoušková

Taky pomáhá odstraňovat z půdy některé zdraví neprospěšné prvky. To samozřejmě znamená, že – tak jako mnoho jiných hub – tyhle prvky do sebe nasává a koncentruje je ve svých plodnicích.

Čechratka navíc funguje jako modelový organismus, na kterém vědci zkoumají úlohu hub v krajině.

Je v tolika věcech užitečná! A i když je pro většinu lidí včetně mé babičky jedlá a mohou ji požívat bez následků, může být pro některé smrtelně jedovatá. Navrhuju ji z dálky tiše obdivovat a nesbírat ji.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně