Iva Pekárková: Australské silniční vlaky

4. říjen 2022

Neviděla jsem jich tolik, kolik jsem čekala. A nebyly tak obrovské, jak jsem si myslela. Jejich řidiči – potkala jsem jen chlapy – nebyli ani zdrsnělí kovbojové, ani zfetované trosky, tak jak jsem si je představovala z literatury.

Čtěte také

Pravda, dojela jsem jen kus za obratník Kozoroha a víc jich prý potkáte v divočině na severu, kde se brodí stovky kilometrů bahnem v podivné polopoušti zarostlé křovím, tak neměnné, že po pár hodinách nabude psychedelických účinků.

Aspoň mi to tak říkali řidiči, které jsem potkala na parkovištích. Všichni bez výjimky byli úžasně milí a zdvořilí – byli jsme koneckonců v Austrálii – a všichni (s jednou výjimkou) mi říkali, že není třeba z nich dělat kovboje – řízení nadrozměrných náklaďáků je práce jako každá jiná. Většina silničních vlaků nemá víc než tři přívěsy a zdá se, že řidiči z toho mají radost. Ještě nedávno pár australských truckerů soupeřilo, kdo má nejdelší a s nejvíc přívěsy.

Čtěte také

V roce 1989 zvítězil tahač s dvanácti přívěsy, v roce 1993 ho trumfnul další se 16 přívěsy a ten o pár měsíců později v témže roce podlehnul tahači s jednadvaceti přívěsy. Když v roce 1994 ujel řidič s náklaďákem s 29 přívěsy celých 4,5 km, byl jeho rekord zanesen do Guinnessovy knihy rekordů. Jenže pak kdosi odvlekl čtyřiatřicet přívěsů, pak pětačtyřicet přívěsů…

Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby 18. února 2006 neujel trucker jménem John Atkinson se silničním vlakem čítajícím 113 přívěsů, dlouhým skoro půldruhého kilometru a vážícím 1300 tun, celých 100 anebo možná 150 metrů – zde se záznamy rozcházejí. Tím, jak aspoň tvrdili šoféři, se kterými jsem mluvila, za těmihle absurdními závody udělal tečku.

Ano, je to romantika. Ale pro jiné

I tak jsou australské silniční vlaky mnohem delší než vozidla v Evropě nebo Spojených státech. Na většině území je jejich povolená délka 53,5 metru (v České republice je to 18,75 metru). Na soukromé půdě smějí být ještě mnohem delší.

Iva Pekárková

Pro nejednoho turistu je velké dobrodružství silniční vlaky předjíždět – smějí jet rychlostí 90 a někde 100 kilometrů za hodinu, zatímco vy smíte jet maximálně sto desítkou. Pokud povolenou rychlost fakt dodržujete, zdají se nekonečné.

Z deseti nebo dvanácti truckerů, se kterými jsem si povídala, jen jeden říkal, že je to „zajímavé“. Všichni ostatní tvrdili, že vás to po pár dnech či týdnech přestane bavit a stane se z toho nudná rutina, ze které šoféra mile vyruší jen občasný turista, když se ho pokouší předjet, anebo starší paní z Evropy, která ho osloví na parkovišti a ptá se, jak velké je to dobrodružství.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio