Iva Pekárková: A co rybička? Ta nepotřebuje na vzduch?
Asi tak sedm minut nato, co česká vláda vydala nařízení, že v noci nesmí nikdo vycházet z domu, kromě cesty za prací či venčení psa, jsem se začala smát a už jsem nepřestala.
Všechny české internety, co jich na světě je, byly okamžitě zaplaveny obrázky občanů venčících lva, kozu, veverku, ledního medvěda, slepici v elegantním růžovém postroji, rybičku v akváriu.
Čtěte také
Mé srdce si získala fotka totálně zničeného rotvajlera zhrouceného na kanapi, s popiskou: „Tohle je Šarýk“ – nebo Rek nebo Robin, jmen měl tenhle pes mnoho – „Šarýk je jediný pes v desetipatrovém paneláku. Dnes byl na procházce čtyřiapadesátkrát.“
Na roztomilém videu venčí chlapík batole a mopslíka. Mopslík poslušně běží metr před ním na napjatém vodítku, a teprve když chlapík zvedne psa do vzduchu a zamává jím, zjistíme, že to není mopslík, ale mop, umně upravený do psí podoby.
Vmžiku se vyrojivší reklamy na půjčovny psů – velkých i malých, živých i plyšových – jakýsi internetový vtipálek okamžitě přebil trumfem: „Nepotřebujete psa! Stačí psí výkal v pytlíku a výmluva, že se vám zrovna zaběh!“ Což doplnil reklamou na prodejnu zmíněné nezbytnosti.
Jedině v Česku. Fakt
Nerada říkám věci jako: Tohle se může stát jedině v Česku. Ale mám dojem, že tentokrát je to pravda. Tohle se v takové míře a takovou rychlostí může snad vážně stát jenom v mé vlasti.
Čtěte také
Každopádně jsem srovnatelnou sílu vtipů nezaznamenala ani na amerických webech a Amerika je proslulá průmyslem vyrábějícím humor. A to i přesto, že v poslední době má americká vláda ve zvyku vydávat jen o málo méně nesmyslná a absurdní nařízení než hlavní představitelé České republiky.
Je skvělé, že se smějeme. Smích posiluje imunitu.
A navíc: zatímco představitelé mnoha jiných národů postižených neschopnou vládou zapalují auta v ulicích, bodají kolem sebe noži a podomácku vyrábějí výbušniny, my Češi venčíme akvarijní rybku, vzpíráme na ramenou soudek piva, protože tomu se přece říká „štěně“, plížíme se noční ulicí a na svou obranu hrdě třímáme nikoli kalašnikov, ale psí výkal v pytlíku.
Jsem na svůj národ hrdá.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
