Italové odmítnutím lodi s migranty nutí Evropu přehodnotit migrační politiku

Roztržce se na svých stránkách věnuje francouzský deník Le Monde. 

Diplomatickou při odstartovalo Macronovo prohlášení, v němž označil rozhodnutí vlády Giuseppa Conteho nepřijmout plavidlo za „cynické a nezodpovědné“. Napjatou situaci ještě vyostřila slova francouzského premiéra Edouarda Philippa, který Itálii připomněl nutnost dodržovat mezinárodní právo. A korunu všemu nasadil mluvčí Macronova hnutí Republika v pohybu Gabriel Attal, když se nechal slyšet, že se mu z italského postoje „zvedá žaludek“.

Pokrytecké poučování

Ostré výroky francouzských politických činitelů strhly v Itálii lavinu rozhořčených reakcí a italské ministerstvo zahraničí si dokonce pozvalo na kobereček francouzského velvyslance v Římě.

Thomas Kulidakis: Nešťastné téma uprchlictví a migrace se vrací jako bumerang

• Upravit
• Smazat

Počty migrantů a uprchlíků mířících do Evropy sice klesají, ale téma s nimi související se vrací jako bumerang. Už v roce 2015, v době nejvyhrocenější krize vyvolané nepřipraveností dosavadního azylového systému bylo zřejmé, že hluboké příkopy vykopané mezi státy údajně solidárními a státy údajně nesolidárními budou členské státy EU rozdělovat ještě dlouho poté, co se situace dostane pod kontrolu.

„Ne pane prezidente. Jestli nás někdo může napomínat, pak to rozhodně nejste vy!“ vzkázal Enrico Mentana, hvězda televizní stanice vlastněné Silviem Berlusconim. Jeho hlas podle francouzského deníku vyjadřuje podrážděnost valné většiny italského veřejného mínění.   

Nezvykle tvrdé bylo již úterní prohlášení úřadu italského premiéra. Francouzskou reakci označilo za důkaz, že Francie o situaci nic neví. Podle italského předsedy vlády Řím nemůže přijmout „pokrytecké poučování“ od země, která se prý v otázce uprchlíků ke svým partnerům vždy otáčela zády.

V této souvislosti Le Monde připomíná, že francouzská vláda v poslední době pracuje na přijetí zákona, který má urychlit proces vyhošťování imigrantů bez dokladů. Jeho schválení by také znamenalo kriminalizaci nelegálního pobytu na území Francie, za který by běžencům hrozil až rok odnětí svobody.

Francie nám křivdí

Italský kabinet naopak uvítal nečekaně solidární postoj Španělska, které se rozhodlo loď s migranty přijmout. Do Valencie by tak měla dorazit v příštích dnech. Řím se vyjádřil, že Francie ničeho takového není schopná a že navíc v přijímání uprchlíků dlouhodobě zaujímá daleko tvrdší a cyničtější politiku než samotná Itálie. Premiér Conte v italských médiích dokonce naznačil, že kvůli nastalé situaci zvažuje zrušení své páteční plánované návštěvy Francie.

„Ze všech zemí nám nejvíce křivdí Francie, která slíbila přijmout přes 9 tisíc uprchlíků a zatím jich přijala jen 600,“ postěžoval si v útočném prohlášení italský ministr vnitra a zároveň předseda pravicově populistické formace Liga Matteo Salvini. Od roku 2014, kdy Francie postupně začala uzavírat své hranice s Itálií, má většina obyvatel Apeninského poloostrova dojem, že evropští partneři nechali jejich zemi na holičkách, uvádí Le Monde.

Migranti na lodi Aquarius neziskové organizace SOS Méditerranée|foto: Kenny Karpov,ČTK/AP

Tyto pocity ještě zesílily v létě 2017, kdy vrcholila migrační krize a Itálie poskytla útočiště více než stovce tisíc imigrantů. Tehdejší ministr vnitra Marco Minniti důrazně žádal země Evropské unie o solidární gesto a už tehdy deklaroval, že zavře přístavy pro lodě humanitárních nevládních organizací. Místo reálné pomoci se však Itálie dočkala jen prázdných slov, podotýká francouzský list.   

Italští politici ve svých rozhořčených reakcích často připomínají incident z pohraničního přechodu Bardonecchia v kraji Piemont z konce března letošního roku. Ozbrojení francouzští pohraničníci tehdy zadrželi uprchlíka z Nigérie na italském území v prostorách nefunkčního nádraží, které sloužilo jako sídlo jedné z humanitárních organizací. Italské ministerstvo zahraničí, pobouřené jednáním francouzských bezpečnostních sil, si tehdy pozvalo na kobereček francouzského velvyslance v Římě.

Evropský problém

V poslední době nicméně příliv migrantů do Itálie znatelně zeslábl a od počátku letošního roku se dokonce snížil o 80 procent. Důvodem jsou především kontroverzní dohody, které italská vláda uzavřela s různými lokálními orgány v Libyi.

Ale neschopnost zajistit si cestou dialogu konkrétní pomoc od evropských partnerů i tak zřejmě přinesla středolevicové Demokratické straně porážku v březnových volbách. A naopak vydláždila cestu k moci italským extremistům, kteří nyní jasně ukazují, že budou volit jiné prostředky.

Kvóty jsou symbolická pomoc přetíženým zemím. Jinak v nich zvítězí krajní pravice, varuje Rozumek

• Upravit
• Smazat

Dublinský systém vznikl jako mechanismus pro jednotné posuzování žádostí o azyl v evropských zemích. Měl zabránit tomu, aby cizinci žádali ve více zemích najednou. Jeho revize zvaná Dublin IV ale nyní vyvolává velké diskuze, zahrnuje totiž i systém povinného přerozdělování uprchlíků.

Válka nervů, která se odehrává v oblasti Středozemního moře, má v pohledu francouzských novin alespoň jeden pozitivní dopad. Osudem 629 uprchlíků se nyní musí zabývat celá Evropa. Metodu, kterou zvolil novopečený ministr vnitra Salvini, nicméně deník považuje za šokující. Tím, že odmítá v italských přístavech přijmout uprchlíky, které zaštiťují mezinárodní záchranářské organizace, porušuje Itálie své mezinárodní závazky.

Podstatou italského rozhodnutí je snaha dát všeobecně najevo, že záchrana a přijímání migrantů přijíždějících z Afriky nemůže ležet jen na bedrech Itálie. Ostatně právě tato země přijala od roku 2014 na svém území na 600 tisíc žadatelů o azyl, aniž by se od svých partnerů dočkala reálné pomoci.

Od slov k činům

Nabídka nové španělské vlády přijmout Aquarius v přístavu ve Valencii znamená pro Salviniho s jeho extremistickými názory úspěch, který mu u italských voličů zajistí ještě větší popularitu, domnívá se Le Monde. Tím, že necelý týden poté, co se ministr ujal funkce, zvolil silové řešení, si vynutil solidární postoj evropských zemí, o který jeho předchůdce Minniti marně usiloval celé měsíce.

Čtěte takéMigrační krize 2.0

Španělské gesto samozřejmě tuto spíše politickou než humanitární situaci neřeší. Dopravovat běžence patnáct set kilometrů od místa, kde byli zachráněni, určitě není dlouhodobé řešení. Ale vyslaný signál je podle listu jasný a z krátkodobého hlediska znamená ruka podaná španělskou vládou pro Řím skvělou zprávu, která kontrastuje s mlčením Francie.

Matteo Salvini mohl napřít všechny síly, aby u vyjednávacího stolu dotlačil evropské partnery k přijetí reformy Dublinských dohod o migrační a azylové politice. Ale rozhodl se jednat na jiném poli: vzal si za svědka veřejné mínění evropských států, a jejich vlády postavil před hotovou věc.

A v tom je výzva pro celou Evropu nebývale naléhavá, upozorňuje Le Monde. Nejde totiž jen o to zachránit pasažéry z lodi Aquarius. Je třeba přehodnotit celou evropskou migrační politiku a to v situaci, kdy kontinent zažívá nárůst národních antagonismů.

Není zdaleka jisté, že nátlaková strategie Mattea Salviniho v současném případu plavidla s migranty znamená pro Itálii dlouhodobé řešení. Nicméně může zafungovat jako elektrická rána, která konečně donutí evropské partnery Itálie přejít od slov k činům. Pokud nepřijmou svou část tíhy a zodpovědnosti spojené s přijímáním uprchlíků, řešení zvolené v případě lodě Aquarius se v Itálii může stát normou, uzavírá francouzský deník Le Monde.