Kvóty jsou symbolická pomoc přetíženým zemím. Jinak v nich zvítězí krajní pravice, varuje Rozumek

26. leden 2018

Dublinský systém vznikl jako mechanismus pro jednotné posuzování žádostí o azyl v evropských zemích. Měl zabránit tomu, aby cizinci žádali ve více zemích najednou. Jeho revize zvaná Dublin IV ale nyní vyvolává velké diskuze, zahrnuje totiž i systém povinného přerozdělování uprchlíků.

„Je potřeba zásadní změna. Jižní státy, hlavně Itálie a Řecko, jsou nepřiměřeně zatížené. Volají po tom, aby jim severní státy pomohly, ale to se neděje. Národní azylové systémy soutěží v tom, který bude přísnější,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.


Stále tvrdíme, že je třeba chránit hranice. Ale vzpomeňme na bývalé Československo. Hranice byly zadrátované a na uprchlíky se střílelo, přesto asi 200 tisíc lidí zemi v letech 1948 až 1989 opustilo.Martin Rozumek

Podle původní Dublinské dohody je první země, do které příchozí vstoupí, zodpovědná za projednání jeho žádosti, integraci i případnou deportaci. „Dublin IV umožňuje spravedlivější distribuci, tedy u nás tolik nepopulární kvóty, a to v případě, pokud dojde k většímu zatížení,“ dodává.

Celou otázku kvót považuje za velmi zpolitizovanou a nesouhlasí s tvrzením, že byly neúspěšné. „Skoro 33 tisíc lidí díky nim našlo nový domov legální cestou a nemuselo utíkat nelegálně prostřednictvím převaděčů. Evropský prostor je jeden a myšlenka, že problémy a výzvy musíme řešit společně, je správná,“ dodává.

Kvótami proti extremismu

Evropští politici si podle Rozumka dobře uvědomují, že migrace je citlivé politické téma a může zapříčinit růst nacionalistických tendencí. „Pokud by v tom Itálie zůstala sama, byla by to silná zpráva pro tamní voliče. Zemi v březnu čekají parlamentní volby a existuje velké nebezpečí, že tam vyhraje krajní pravice,“ varuje.

Migranti ve Středozemním moři

„Kvóty jsou především symbol, který má ukázat voličům v Itálii a Řecku, že na to nejsou sami. O čísla vůbec nejde, jsou velmi skromná. V loňském roce přes Středozemní moře přišlo necelých 200 tisíc lidí, což je zanedbatelný počet. Evropská čísla jsou naprosto směšná,“ zdůrazňuje.

Pro srovnání uvádí krizové situace, které aktuálně řeší Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, například z Konga uprchlo 600 tisíc lidí a 4,5 milionu zůstává uvnitř země. Z Barmy uprchlo 700 tisíc Rohingů. Z Nigérie uprchlo 750 tisíc lidí a 1,7 milionu vnitřně vysídlených.


Někteří politici na tématu migrace postavili kariéru. Všichni víme, o koho jde. Byli bychom hlupáci, pokud bychom kvůli kvótám vystoupili z Evropské unie.Martin Rozumek

Uprchlíci tu zůstat nechtějí

Česká vláda by měla při vyjednáváních dosáhnout toho, aby se solidarita neměřila jen počtem přijatých uprchlíků. „Pokud to některá země odmítá, měla by mít možnost předvést výraznou finanční nebo technickou solidaritu, případně vyslat experty. My jsme ale Italům téměř vůbec nepomohli,“ upozorňuje Rozumek.

Přiznává ale, že většina uprchlíka u nás zůstat nechce. „Komunit Syřanů nebo Afghánců je u nás málo, takže ti lidé nemají za kým jít. Náš integrační systém sice funguje dobře, ale čeština je velmi těžká a další možnosti výdělků nízké. Pokud nenastane kolaps na Ukrajině, tak nebudeme cílovou zemí pro uprchlíky. Proto bychom měli nabídnout finanční solidaritu,“ uzavírá.

Jak by v praxi fungoval přerozdělovací mechanismus podle Dublinu IV? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , bum
Spustit audio