Invazivní druhy spustily vymírání
Příliv invazivních druhů zřejmě může zabrzdit vznik nových forem života a spustit masové vymírání. Naznačují to události, ke kterým došlo v devonských mořích před 378 až 375 miliony let.
Masové vymírání ve svrchním devonu se považuje za jednu z pěti velkých extinkčních událostí v historii Země. Podle vědců z Ohijské univerzity bychom ale měli hovořit spíš o krizi biodiverzity. Primární příčinou totiž nebylo vymírání druhů, ale nedostatečný počet těch nově vznikajících. Při vzniku nových druhů čili speciaci se uplatňují dva hlavní mechanismy. Prvním je takzvaná vikariance - pasivní rozdělení ancestrální populace na dvě subpopulace, které se pak vyvíjejí odlišným směrem. Druhou možností je disperze, u které je vznik nových druhů výsledkem aktivní migrace malých podskupin ancestrální populace. Podle současných poznatků se při speciaci uplatňuje daleko častěji vikariance.
Ve svrchním devonu ji však podle vědců zásadně narušil příliv invazivních druhů. Díky zvýšení hladiny oceánů se některým organismům otevřelo prostředí, které pro ně dříve bylo neobyvatelné. Ty nejodolnější dokázaly přežívat na širokém spektru druhů potravy a začaly vyhlazovat původní druhy. Invazivním druhům se dařilo natolik, že vytváření nových druhů se pro ty původní stalo velmi obtížným. Výsledkem byl kolaps celého mořského ekosystému. Tato situace podle vědců v mnohém odpovídá současnému stavu, kdy se zavlékání invazivních druhů lidskou činností stalo téměř běžnou záležitostí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
