Intimní historie - toalety - druhá část
Pokud bylo pro umělce, kronikáře i úředníky v minulosti něco z intimní sféry opravdu tabu, pak to byla přirozená lidská potřeba vyměšovat. I tady však byly výjimky. Toaletám se nevyhýbaly třeba obhroublé renesanční satiry, pragmatické příkazy římských aedilů, a jak už jsme si s PhDr. Vlastimilem Vondruškou prozradili v minulém díle - dokonce texty bible. A protože jsme seriál přerušili u středověkých prevétů - dnes navážeme opět časem středověku...
Ukázka z knížky Intimní historie
"Vývoj uspokojování přirozených lidských potřeb vedl jednak ke stálému technickému zdokonalování příslušných zařízení, jednak ke stále pokrytečtějšímu mlčení o všem, co s danou věcí souviselo. Nic neuráželo jemnocit lidí tak jako neomalená upřímnost. Prvý splachovací záchod v moderních dějinách vymyslel Angličan John Harrington roku 1597. Postavil ho ve svém paláci, a tam zaujal jeho kmotru královnu Alžbětu I. tak, že si ho nechala postavit i ve svém paláci v Richmondu. U toalety byla malá nádobka a z ní stříkala voda do mísy řadou důmyslně ukrytých trysek. Odpad byl sveden potrubím do žumpy. O svém vynálezu napsal sir Harrington útlou knížku, kvůli které však sklidil ve společnosti šlechticů jen posměch. Přesto se v Anglii dodnes říká splachovacímu záchodu slangově "john" (údajně na jeho počest)."
Ukázka z knížky Intimní historie
"Jak se lidé očistili po použití záchodku v dávné minulosti, lze samozřejmě jen spekulovat. S největší pravděpodobností užívali různé rostlinné materiály (listy, mech, trávu, seno) anebo jiné dostupné materiály (hadry, hobliny, písek, mušle). Ve starověkém Římě používali patricijové speciální mycí houby (které se lovily na mořském dně). Obvyklé rovněž bývalo, že se poté lidé omyli ve vodě."
I v dnešní době můžete najít speciálně potištěný toaletní papír - i když na něm najdete nejčastěji sudoku, politika už se tolik nenosí.
Zato téma příštího dílu Intimní historie je staré jako lidstvo samo. Tentokrát si PhDr. Vlastimil Vondruška posvítí na rituály - poslechněte premiéru historického magazínu Zrcadlo 28. března.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Mariborská hypnóza
Dora Kaprálová -
Hornické vdovy
Kamila Hladká