Imunita a pošta

Předseda imunitního výboru, zjevně zaskočen selháním pošty, se tedy rozhodl o dnešním jednání svého kolegu informovat všemi možnými způsoby - přes asistentku, elektronickou poštou i osobním kontaktem. Ani to ovšem nemusí vést k úspěchu, protože pan Železný už má jiný program - otevírá svou senátorskou kancelář ve Znojmě a čas má až večer, kdy ovšem mají jiný program pro změnu někteří členové imunitního výboru.

I v případě, že se setkání uskuteční, není jisté, zda výbor rozhodne o tom, zda Senátu vydání podezřelého doporučit, či nikoli. Vinou pošty totiž do Senátu nedorazila informace Úřadu finanční kriminality a ochrany státu o termínech, kdy tento útvar míní zahájit stíhání podezřelého. Nakonec musel informaci osobně do Senátu odnést příslušný policejní rada.

Policejní žádost o své vydání ovšem dosud v poště nenalezl ani senátor Železný, který očekává, že dostane adekvátní čas k jejímu prostudování. Vážná diskuse o tom, zda před vyšetřováním daňových úniků a poškozování práv věřitele má politika chránit imunita, se dostává do stínu pochybností o tom, jak úspěšní jsou listonoši v doručování zásilek.

Nakonec ještě bude vinou pošty jedna část veřejnosti senátory vinit z podezřelého otálení a druhá část z podezřelého spěchu. Senátor Železný na své vydání zjevně nespěchá. O své nevině by, zdá se, raději přesvědčil senátory, než policii.

Těžko říct, zda přesvědčí kolegy, že policie je proti němu politicky zaujatá a měl by tudíž být chráněn imunitou. Pravděpodobně se ho ale někteří senátoři rádi zastanou s odůvodněním, že špatně funguje pošta.