I mimozemské stromy by vrhaly stín

Studie, které hodnotí možnosti hledání života na cizích planetách, obvykle vycházejí z biogenních plynů v atmosféře. Jejich přítomnost by totiž mohla být známkou přítomnosti jak jednobuněčných, tak mnohobuněčných organismů. Další možností je nárůst odrazivosti v blízkém infračerveném spektru vyzařovaném planetou (red edge), který způsobují fotosyntetizující rostliny a bakterie. Pokud bychom však chtěli odlišit jednobuněčný fotosyntetizující svět od pokročilejších stromovitých forem, nabízí se podle výzkumníků Christophera Douhgtyho a Adama Wolfa z Carnegieho ústavu ještě jiná technika.

Rozvětvený tvar, který známe od pozemských stromů, není ani zdaleka náhodný. Vznikl jako důsledek tvrdého konkurenčního boje o zdroj světla a potřebu co nejefektivněji rozvádět vodu a živiny. Dá se předpokládat, že stejný princip by dodržovaly i stromy na jiných planetách, které by proto měly podobný „stavební plán“. Stromy by pak vrhaly stíny, jejichž délka by se měnila v závislosti na poloze hvězdy. Tím by bylo ovlivněno množství světla, které exoplaneta odráží zpět do vesmíru. Budoucí teleskopy by podle vědců mohly být schopné tyto změny v jasu zaznamenat a odhalit tak stromovité formy života.

Zdroj: Astrobiology