Huttonova zpráva
Ve Velké Británii včera soudce Brian Hutton zveřejnil svou zprávu k okolnostem smrti Davida Kellyho, vládního experta na irácké zbraně. Soudce usoudil, že doktor Kelly si následkem stresu vzal život sám, a vinu nenese žádná třetí strana.
Ve zprávě je kritizována BBC a kritiky je zcela ušetřena vláda. Předseda rady guvernérů BBC vzápětí noblesně rezignoval, když řekl: "Byl jsem vychován v myšlence, že si nelze vybírat svého soudce a že soudcovo rozhodnutí je definitivní." Stejného názoru ovšem nejsou v Británii všichni. Bývalý nadřízený reportéra, který loni v květnu obvinil vládu, že přehání nebezpečí iráckých zbraní hromadného ničení ve snaze ospravedlnit invazi, včera řekl, že ho soudcovy výroky nezajímají. Reportér se sice dopustil drobné chyby, nicméně podstata jeho zpravodajství prý byla správná. Podobně rodina experta, který si vzal život, je údajně nadále přesvědčena, že část odpovědnosti nese ministerstvo obrany.
Samozřejmě se hodně lidí ptá, proč soudce jako příčinu sebevraždy uvádí stres a ne příčiny stresu. A hlavně: Hodně Britů je bez ohledu na zprávu soudce Huttona přesvědčeno, že Tony Blair zavlekl zemi do války, která nebyla nezbytná. Závěrečná zpráva o případu sebevraždy experta Kellyho byla přednesena a diskuse pokračuje. Jenomže už bez šéfa BBC, který byl vychován k respektu vůči soudní autoritě. Bohužel nelze odhadnout, jaké důsledky by zpráva soudce Huttona měla, kdyby jeho verdikt vyzněl opačně, tedy ve prospěch BBC a v neprospěch vlády. Předstoupil by Tonny Blair před veřejnost se slovy, že byl vychován v myšlence, že si nelze vybírat svého soudce a soudcovo rozhodnutí že je definitivní? Blair je nepochybně rád, že se taková řeč od něj nečeká. Určitě ji neměl připravenou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.