Hůlová k Českému literárnímu centru: Proběhlo vytunelování nápadu a přihrání postů konkrétním lidem

9. březen 2017

Založení Českého literárního centra prezentuje ministerstvo kultury jako úspěch, kritici ho označují za debakl českého literárního provozu. Instituce se sídlem v Národním domě na pražských Vinohradech má od ledna koordinovat propagaci české literatury v zahraničí. „Koncepce Českého literárního centra se tvoří,” říká ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Centrum spravuje příspěvková organizace ministerstva - Moravská zemská knihovna v Brně (MZK), řídí jej někdejší český velvyslanec v Paříži Petr Janyška, který poslední čtyři roky vedl České centrum ve Varšavě. Hosty Českého rozhlasu Plus jsou ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a spisovatelka Petra Hůlová, která se netají kritikou okolností vzniku nové instituce.


Koncepce Českého literárního centra se tvoří. Je to koncepce, která je teď stavěna přesně na to, co by mělo centrum plnit. Koncepce bude v květnu předložena radě centra, která je složená z různých osobností literárního provozu.Tomáš Kubíček

„Vadí nám to od způsobu vzniku centra až po to, jak literární centrum teď vypadá. Ministerstvo kultury si přivlastnilo nápad a návrh České literární obce. Mezi subjekty, které stály na začátku téhle iniciativy, byla cena Magnesia Litera, Svaz knihkupců a nakladatelů, Asociace spisovatelů a veletrh Svět knihy. To byli lidé, kteří přišli na ministerstvo kultury s nápadem, aby vznikl Český literární dům, který bude poskytovat rezidence a propagovat českou literaturu v zahraničí,” říká spisovatelka Petra Hůlová a pokračuje:

„Poukazovali jsme na to, že propagace české literatury v zahraničí byla dlouhodobě dělaná špatně, obstarávala ji Moravská zemská knihovna. Snažili jsme se tuto situaci zlepšit. Chtěli jsme, aby tu byl založený subjekt, který bude tyhle věci dělat nezávisle. Na ministerstvu jsme jednali, ze začátku to bylo jednání vstřícné. Potom došlo k tomu, co je pro celou partu z literárního provozu doteď velká záhada, že správcem literárního centra byla bez jakéhokoliv zdůvodnění jmenována Moravská zemská knihovna, jejíž činnost jsme od začátku kritizovali.”

Vytunelovaný nápad

„Byli jsme dotázáni, jestli bychom byli schopni nové centrum spravovat. Já jsem řekl, že jsme schopni, protože podíváte-li se na program kulturních aktivit, které nabízí Moravská zemská knihovna, tak velmi rychle zjistíte, že to je instituce, která v oblasti literatury vytváří určitě nejvíce programů. Máme zhruba 450 akcí ročně, což je více než dnů v roce. Spolupracujeme s řadou zahraničních partnerů, jako jsou Skandinávský dům literatury nebo Německé domy literatury,” reaguje ředitel knihovny Kubíček.

Moravská Zemská Knihovna v Brně

Jakou má MZK koncepci propagace české literatury? „Jedna věc je koncpece, to byly materiály, které jsme připravovali pro ministerstvo kultury. To je základní dokument, který ale bude teprve přepracováván panem Janyškou do definitivní podoby. Je jasné, že to, co Českým literárním centrem vzniká, je přesně to, co paní Hůlová velmi pěkně popisuje,” odpovídá Kubíček.


Ředitel Janyška neví, kdo v radě centra sedí. Říká, že si tuhle radu dal dohromady pan Kubíček.Petra Hůlová

„Fakt, že byla Moravská zemská knihovna dotázána, jestli může centrum spravovat, je už sám o sobě neuvěřitelný. Na ministerstvu měla proběhnout prezentace koncepcí subjektů, které budou České literární centrum spravovat, tak se o tom na ministerstvu mluvilo. Pan Kubíček tady najednou říká, že byl dotázán. Navíc, ta koncepce má být hotová, ne že se na nějaké pracuje. Proběhlo tady normální vytunelování nápadu české literární obce ministerstvem kultury a přihrání postů konkrétním lidem,” myslí si spisovatelka.

Jen metafory

„Bavila jsem se s panem Janyškou, který je z toho nešťastný, dostal přidělené dvě místnosti v bývalém UKDŽ na Míráku. Když projdete několika úzkými chodbami, budete dýchat přepálený tuk z restaurační klimatizace, do tváře vám zavane mohutný průduch z kotelny. Než doputujete k obskurním dveřím záhadného masážního salónu a protáhnete se kolem kalně osvětlených vitrín s artiklem kosmetického centra, vyšplháte na úzké schůdky, tak budete u dveří Českého literárního centra. To je dost dlouhá cesta od původně uvažované Werichovy vily na Kampě,” vadí také Hůlové.


Komunikaci s panem Janyškou mám naprosto bezproblémovou, nevím, odkud bere paní Hůlová své informace. Rada Českého literárního centra je dokonce už nějakou dobu zveřejněna.Tomáš Kubíček

Ředitel centra Janyška podle Hůlové ani neví, kdo ve zmíněné radě centra sedí. „Pan Janyška říká, že si tuhle radu dal dohromady pan Kubíček,” říká spisovatelka. S tím Kubíček nesouhlasí: „Komunikaci s panem Janyškou mám naprosto bezproblémovou, nevím, odkud bere paní Hůlová své informace. Rada Českého literárního centra je dokonce už nějakou dobu zveřejněna. Jestli se nepletu, pan Janyška včera připravoval definitivní verzi portálu centra, kam mimo jiné umisťoval i prolink na složení rady centra. Už tohle ukazuje na to, že to pravděpodobně nebude pravda.”

K vytunelování nápadu podle něj nedošlo. „To jsou báječné metafory, ale bohužel jsou to jen metafory. Jestli jsem dobře informován, tak s nápadem na vytvoření této instituce přišlo ministerstvo v roce 2010, ale nakonec to narazilo na osobu ministra kultury. V roce 2012 s obnovením té myšlenky přišlo Moravské zemské muzeum, které dokonce chystalo rezidenční dům v Brně,” říká Kubiček.

autoři: rkr , Vítek Svoboda
Spustit audio