Hrozí velké riziko znovurozevírání nůžek mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami, varuje ekonom Lacina

Švýcarsko navštívily politické, ekonomické i podnikatelské špičky z celého světa a jejich diskuse se mají letos týkat především válečných konfliktů, ekonomických tlaků a výzev, které přináší změna klimatu. Podle prezidenta Světového ekonomického fóra Børge Brendeho se aktuální setkání uskutečňuje na pozadí nejsložitější geopolitické a ekonomické situace za poslední desetiletí.

Čtěte také

Letos měli dvě centrální banky. Ta „stará“ odváděla excelentní práci, hodnotí analytik Ryba

Pro Brendeho je nyní hlavním úkolem zastavení fragmentace světového byznysu. I proto organizátoři vybrali jako motto letošního ročníku „spolupráci v rozdělujícím se světě“. O fragmentaci už na fóru promluvila Kristalina Georgievová, šéfka Mezinárodního měnového fondu, podle které může fragmentace stát globální ekonomiku až sedm procent HDP.

Podle profesora ekonomie Lubora Laciny z Ústavu financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity je takový předpoklad ale spíše hodně negativní.

V následujících 20 až 30 letech vidím obrovský potenciál na africkém kontinentu.
Lubor Lacina

„Myslím si, že je to pesimistické a že se dostaneme někam kolem nuly. To velké riziko ale spočívá v tom, že se v posledních 40 letech uzavíraly nůžky mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami, kde ty rozvíjející se dokázaly na procesu globalizace participovat a celá řada těch nejchudších se dostala na kritérium jednoho až pěti dolarů přímo na hlavu za den, což byl velmi pozitivní vývoj. Mám obavy, že by se ty nůžky mohly opět rozevírat a tím zhoršovat situaci opět těm nejchudším ekonomikám,“ říká Lacina.

Konec globalizace?

Globalizace je tedy nositelem růstu, a to nejen v rozvíjejících se zemích, ale také těch vyspělých.

Čtěte také

Karel Barták: Neobvykle dramatické varování Josepa Borrella, že EU nedostatečně vnímá rychlé globální změny

Podle šéfa německé společnosti SAP Christiana Kleina vstupuje svět do další fáze globalizace, v níž se firmy budou chtít zaměřit na budování odolných dodavatelských řetězců a zlepšovat si renomé v oblasti udržitelnosti. Naznačuje tak určitý konec globalizace.

„To si myslím, že se přehání, protože samozřejmě jakákoliv krize vždy vyvolá strašáka zavádění nových cel od nějakých nových protekcionistických opatření, ale to jsme od první krize v roce 2007 neviděli. I pokus prezidenta Trumpa se ukázal, že primárně dopadá na jeho nízkopříjmové voliče, kterým se kvůli zvýšeným clům zdražilo zboží. Zatím nevidím, že by se protekcionistická politika zásadně měnila a nevidím ani riziko nějakého zvratu v procesu globalizace,“ míní.

Afrika jako budoucnost?

Evropa nyní uvažuje o uhlíkové dani. Podle Laciny ale ani toto nijak výrazně nezmění globální byznys. Jediné, co se podle něj může stát, je, že dojde k navýšení nákladů na globální obchod.

„Uhlíková daň by neměla přebít výhody, které souvisí s alokací kapitálu a výrobních kapacit v zemích, které mají komparativní výhodu například v levnější pracovní síle. Já třeba vidím obrovský potenciál v následujících 20 až 30 letech například na africkém kontinentu, který kopíruje populační vývoj v Číně a Indii někdy od 50. let, a myslím si, že ho všichni budou využívat jak z pohledu nerostných surovin, tak pracovní síly,“ vysvětluje.

Čtěte také

Polovinu všech dodávek zbraní má Afrika z Ruska. Asi i proto se nepřipojili k západním sankcím, míní afrikanistka Horáková

Sám Lacina si také přeje a doufá v to, že by se fórum v Davosu mohlo vyjádřit k otázce využití Afriky a jejího potenciálu.

„Nejsem příliš optimistický, že by ta změna nastala formou veřejné pomoci z rozpočtu států Mezinárodního měnového fondu světové banky. Ta změna nastane v okamžiku, kdy světový byznys začne věřit potenciálu afrického kontinentu z pohledu ochrany investic, vzdělanosti, pracovní síly a potenciálu populačně rostoucího afrického trhu. Mám obavu, že firmy do toho rizika, které pořád v africkém kontinentu je, v nejbližší době nepůjdou,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.