Snahy některých politiků napravovat historii jsou cestou do pekla, říká historik Tůma
Dobu heydrichiády zpravidla vnímáme jako dobu hrdinství: Hrdinní výsadkáři, členové odboje i obyčejní lidé, kteří se v kritických chvílích nezlomili a postavili se zlu. Co ale období vzniku protektorátu? 15. březen 1939 považujeme za vyvrcholení národního ponížení, které začalo podepsáním Mnichovské dohody. Bylo datum německé okupace okamžikem pro hrdiny? Nejenom o tom jsme si povídali s historikem Oldřichem Tůmou v dalším díle podcastu Hrdinové.
„Bezprostředně ten 15. březen není dnem v českých dějinách, který by se vyznačoval nějakými hrdinskými činy,“ říká Tůma.
Vláda i veřejnost se okupaci v té chvíli podrobily, ovšem zároveň mnoho lidí tato situace mobilizovala a přivedla je k přípravám odboje.
Pojmy hrdinství a zrada se objevují také při hodnocení protektorátních vlád. Jak upozorňuje Tůma, první vláda pod vedením Aloise Eliáše byla v kontaktu s odbojem, stejně jako státní prezident Hácha byl v určitém spojení s exilovým prezidentem Edvardem Benešem.
„Hácha prezidentem rozhodně být nechtěl. Bral to jako nezbytnou oběť, kterou musí pro národ vykonat,“ připomněl historik.
Snažil se skutečně obyvatele chránit, co mohl. Například se mu podařilo na okupantech vymoci propuštění některých studentů zatčených po událostech podzimu 1939.
Ovšem postupem času čelil čím dál většímu tlaku ze strany Němců a také čím dál chatrnějšímu zdraví. V závěru války byl pak považován spíše za zrádce. Naopak Edvard Beneš, který byl po svém odchodu do exilu na podzim 1938 vnímán značnou částí veřejnosti jako zbabělec, si během války sympatie opět získal.
Čtěte také
S událostmi vedoucím k okupaci českých zemí nacistickým Německem se často srovnává dění na Ukrajině.
Podle historika Tůmy takové srovnání kulhá v tom, že Ukrajina se na rozdíl od českých zemích agresorovi aktivně brání. Zároveň ale Putinův argument, že Ukrajina je umělý stát a Ukrajinci umělý národ, jsou argumenty podobného typy, jaké používal vůči Československu Adolf Hitler.
„Jakmile začne politik, a dokonce politik s neomezenou mocí, argumentovat příklady z historie a tím, jak je potřeba tu historii napravit, tak to je cesta do pekla. Tam končí veškerá možnost vyjednávání. Tam je potřeba čelit asi jenom silou,“ říká v podcastu Hrdinové historik Oldřich Tůma.
Další díly uslyšíte každý všední den po 13. hodině, a to až do 17. června. Ve vysílání Plusu, na webu Českého rozhlasu Plus a jako podcast v aplikaci mujRozhlas či dalších podcastových aplikacích.
Související
-
Podcastové léto s Plusem
Hrdinové, Čekání na prezidenta a speciální série Střepy – to jsou názvy úspěšných pořadů z produkce Českého rozhlasu Plus, jediné české stanice mluveného slova.
-
Hrdiny odhalí krizové okamžiky dějin. Vždy byli mezi námi, stejně jako zrádci
Kdo je hrdinou pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou? Jaké bylo hrdinství výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
