Hračky dětí ve středověku

17. prosinec 2014
Koník z Josefské ulice v Brně, pravděpodobně z 13. století zveřejněný v Zápisníčku Archaia Brno

Navzdory skeptickým představám o neveselém dětství ve středověku, archeologové neustále objevují nová svědectví o existenci hraček. Děti měly sice hodně povinností, ale čas na hry jim také zbýval.

Pravdou je, že u mnohých předmětů nemůžeme tvrdit na 100 %, že je dospělí vyrobili přímo pro děti na hraní, ale u mnohých nám tento výklad dovolují nejen dochované písemné prameny a vyobrazení, ale také závěry etnologů. Budeme-li konkrétní, můžeme zmínit například malý hrnec nalezený v Roztokách u Prahy. Jde o bezuchý hrnec s okrajem vysoký pouhých 6 cm, který má tvar obvyklých hrnců své doby.

Přestože na první pohled vypadá jako malé nádobíčko pro holčičku, archeologové musí být ve svých vyjádřeních opatrní. V tomto případě nabízí dva možné výklady. První tento nález představuje jako kelímek na kosmetiku nebo léky, druhý jako hračku. Pravda přitom může být i přesně mezi. Stačí si vzpomenout na vlastní dětství, kdy mnozí z nás vzali rodičům něco “dospěláckého“, aby si s tím následně sami hrály. Takový malý hrnec se každému dítěti může hodit na mnoho “pokladů“.

Hračky se příliš nezměnily

Pokud jsou předpoklady archeologů a historiků správné, základní “výbava“ dětí hračkami se příliš nezměnila. Od středověku nacházíme různé figurky, koníčky s rytíři i samotné koně nebo rytíře, panenky, lodičky, kuličky, míče i píšťalky. Změnily se v podstatě jen materiály a styl hraček. Ve středověku byla základní výrobní hmotou hlína, ale stejně jako dnes, i zde nacházíme různé módní trendy. Například některé z dochovaných panenek mají kolem tváře vymodelovaný šátek, kterému se říkalo kruseler, velký módní hit od druhé poloviny 14. století do poloviny 15. století.

Různé detaily najdeme také na dalších figurkách. Koníci měli například rýhami naznačenou hřívu nebo sedlo, dochovány máme také kousky s červeným malováním. Rytíři mají v sobě různé otvory, které svým umístěním napovídají, že dříve se do nich vkládali dřevce nebo kopí. Dochovány máme také figurky, které mohly být voděny jako loutky. Příkladem může být hlavička medvěda z 11. století, která byla objevena v Žatci. Všimnout si na ní můžeme nejen otvoru pro nasazení dřívka, ale také zajímavých vpichů naznačujících náhubek.

Překvapivě za hračky obvykle nepovažujeme různé malé zbraně – sekerky nebo meče. Hlavním důvodem jsou místa nálezu. Obvykle je archeologové objevují jako součást hrobové výbavy, kde mohou naznačovat spíše příslušnost dítěte k rodině bojovníka. Pokud by syn zůstal naživu, následoval by cestu svého otce. Jiným příkladem mohou být dřevěné meče nalezené mimo hroby, ale ani zde se nemusí jednat o hračky. Odborníci nabízí vysvětlení v podobě jakéhosi „kopyta“ pro výrobce pochev na meče a dýky.

Rolničky chrání před zlými duchy

Středověk zastával mnohá pravidla, která dodržujeme i v dnešní době, ale málokdy si uvědomujeme jejich původ. Některé zvyky máme prakticky stejné, jen k nim nabízíme jiná vysvětlení. Příkladem by mohla být motivace malých dětí zvukem. Různá chrastítka a „zvukové“ hračky jsou tradiční výbavou i dnešních miminek a batolat. Archeologie nám nabízí mnohé druhy různých chrastítek i rolniček, které se dávaly dětem například kolem krku až do novověku. Důvodem byla víra, že zvuk rolničky ochrání jejich malé dítě před zlými duchy.

Nálezy z Kostnice v Zápisníčku Archaia Brno

Do světa středověké společnosti můžete nahlédnout prostřednictvím knihy Přemyslovský dvůr editorů Dany Dvořáčkové a Jana Zelenky z Historického ústavu AV ČR, pro kterou Pavlína Mašková vypracovala právě téma Archeologie a hračky. Fotografie některých hraček si můžete prohlédnout například na webu s ohlédnutím za archeologickým výzkumem v Josefské ulici v Brně.

Spustit audio
autor:Adriana Krobová
  • Historie
  • hračky
  • archeologie
  • Dvory a rezidence ve středověku