Hotel a vepřín

26. květen 2005

Zatímco se vláda chystá koupit vepřín v Letech, bohumínská radnice má políčeno na hotelový dům. Společné mají obě nemovitosti to, že se v souvislosti s nimi řeší vztah většinové společnosti k romské menšině. V Letech přišlo v bývalém koncentračním táboře o život tři sta dvacet šest Romů, v Bohumíně tvoří Romové většinu z dvě stě osmdesáti tří nájemníků, kterým nebudou prodlouženy nájemní smlouvy.

Společnost, která podle průzkumů veřejného mínění není Romům zrovna nakloněna, bude pravděpodobně diskutovat, zda je skutečně nezbytné stěhovat za pět set až osm set milionů velkovýkrmnu prasat z místa, o kterém někteří politikové prohlašují, že vlastně nebylo koncentračním táborem, nýbrž jakousi ubytovnou pro lidi, kterým se nechtělo pracovat. V případě hotelového domu, jehož obyvatelé většinou nemají v Bohumíně trvalé bydliště a z těch, co ho mají, většina neplatí nájemné, zas nepochybně převládne názor, že radnice postupuje standardně a o nějaké diskriminaci nemůže být řeč. V prvním případě se hledají argumenty, jak se vyhnout vyrovnání s minulostí, ve druhém alibi pro neschopnost řešit problém současný.

Jenomže minulost nelze přepisovat či vytěsňovat a přítomnost nejde přehlížet. Mrtvým náleží pieta a živým střecha nad hlavou. Pro civilizovanou společnost, kterou jsme, ať se nám to líbí, či nelíbí, nestojí otázka, zda je zmíněné problémy třeba řešit, nýbrž pouze jak je vyřešit. Nejde totiž pouze o minulost a přítomnost menšiny, kterou většina vnímá jako obtížnou. Stejně tak se v obou případech jedná o to, jakou si většina svým přístupem zajistí budoucnost. Co je označováno jako problém nepřizpůsobivé menšiny, je ve skutečnosti problémem bezradné většiny. Problémem, který nebude-li řešen, může jenom narůstat.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu