Hněv vůči USA je v Íránu patrný na každém kroku. Konec sankcí prosperitu nepřinesl

Jan Fingerland: Není to tak, že Trump jednal prozíravě?

• Upravit
• Smazat

Donald Trump zase jednou dopálil Evropany. Jeho rozhodnutí odstoupit od dohody o íránském jaderném programu se setkalo s takřka jednomyslným odsouzením. Co když se ale ukáže, že měl tentokrát pravdu Trump?

Podle reportáže v britském deníku The Times je v Íránu na každém kroku patrný hněv vůči Spojeným státům. Lidé i politici vnímají krok šéfa Bílého domu jako kopanec do břicha – ti nejchudší dávají sbohem nadějím na zrušení sankcí a nová pracovní místa, střední třída se zase loučí s úsporami. Místní měna pokračuje ve volném pádu.

„Je to podraz,“ říká Mahnáz, zaměstnankyně internetové společnosti, které je něco mezi dvaceti a třiceti roky. Na černém trhu se už íránský rijál mění v kurzu 80 tisíc za dolar. Loni to přitom bylo 43 tisíc za dolar. „Budeme mít kliku, když to neskončí válkou,“ dodává mladá žena.

Prosperita nepřišla

Íránci mají k Západu komplikovaný vztah. Historicky a kulturně se považují za přirozenější spojence USA než arabské státy, jenomže islámská republika vnímá Západ jako svého úhlavního nepřítele. Konzervativcům se jaderná dohoda nikdy nepozdávala. Včera uvítali její zrušení a došlo i na pálení americké vlajky v parlamentu.

Oficiální íránský deník Kajhán ocenil zejména fakt, že dohodu porušil jako první prezident Donald Trump. „Teď je řada na nás, abychom dokument spálili,“ vyzývá list. Timesy připomínají, že úmluva z roku 2015 nepřinesla Íráncům slibovanou prosperitu. Američané totiž zabránili růstu obchodní výměny Íránu se Západem dodatečným rozšířením sankcí mimo okruh vymezený dohodou.

Vypovězení dohody s Íránem je precedens. Jaký má teď KLDR důvod věřit Američanům? ptá se Tureček

• Upravit
• Smazat

Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byla smlouva šílená, protože nemohla Íránu zabránit v získání jaderných zbraní.

Navíc sami Íránci následně vytvořili byrokratické překážky uvolnění, a o zbytek se postarala korupce. A nyní je pesimismus mezi obyvateli takřka hmatatelný. „Podle mě není žádný rozdíl mezi Trumpem, ajatolláhem Chamenejím, premiérem Netanjahuem a saúdským princem bin Salmánem,“ řekl reportérovi londýnských novin prodavač Alí. „Všem jde jen o moc za každou cenu,“ myslí si.

Také další oslovení se netajili s tím, jak je pro ně zajišťování každodenní obživy složité. „Trump je byznysmen. Prodává zbraně do Saúdské Arábie a Izraele, aby obě země utlačovaly Blízký východ. Myslím, že chudší než dnes už být nemůžeme. Bůh buď milostiv k Íránu,“ vzývá vyšší sílu architekt Šahrám.

Šance na novou dohodu

Podle Timesů však dosud žije naděje, že by mohlo situaci zvrátit obchodování Teheránu s Evropou, Čínou a Spojenými arabskými emiráty. V jistém smyslu totiž Trumpovo rozhodnutí žádnou reálnou změnu nepřináší – americký obchod s Íránem zůstal i po roce 2015 prakticky na nule.

„USA se sice snaží odradit zbytek světa od obchodní výměny s islámskou republikou, ale o tom se nejspíš bude debatovat ještě dlouho bez jakýchkoli výsledků,“ uzavírají britské Timesy.

Německý list Der Tagesspiegel je vůči Trumpovu kroku vstřícnější. Píše , že „pokud tlak Spojených států povede k uzavření nové a lepší dohody, pak je to jenom dobře. Ale jestliže Írán zareaguje na provokaci šéfa Bílého domu obohacováním uranu, bude naopak velmi zle.“

Za hlavní problém vnitřní německé debaty deník označuje černobílé vidění světa. Trump je podle většiny Němců válečný štváč. „Jenomže v úterý nezkolabovala diplomacie jako taková. Trump jen zavedl nové sankce a nějaký čas potrvá, než uvidíme jejich dopad,“ píše deník. V mezidobí se pak otevírá šance uzavřít dohodu novou. Evropa už ostatně s Teheránem vyjednává.

Čas pro Evropu

Rakouský deník Die Presse však naděje na zlepšení odmítá coby naivní. „Je podle něj nerealistické si myslet, že Spojené státy novými sankcemi donutí Íránce k dohodě, v níž by odsouhlasili sami pro sebe ještě přísnější režim. Tvrdému jádru íránských elit už totiž vadily mnohé ústupky z minulé dohody.

Zdeněk Velíšek: Evropa musí uhájit své místo na globální scéně, jinak ztratí váhu a respekt

• Upravit
• Smazat

Celosvětově čtené americké deníky charakterizují odstoupení Spojených států z globálně významné mnohostranné smlouvy s Íránem jako kontraproduktivní.

Novému kolu jaderného vyzbrojování by tak nejspíš zabránila jedině vojenská invaze. „To je však příliš velké sousto i pro armádu Spojených států, nemluvě o humanitárních dopadech takového dobrodružství,“ má jasno Die Presse.

Nizozemský De Volkskrant připomíná, že po klimatické dohodě z Paříže je to už druhá významná mezinárodní smlouva, kterou Donald Trump zrušil. Pro Evropu to představuje nemalé problémy. „Euroamerické vztahy se začínají podobat samotné osobnosti amerického prezidenta. Jsou nestálé a nepředvídatelné,“ podotýká deník.

Optimisté si mohou myslet, že Trump svou obhroublostí dosáhne lepších dohod. Pesimistům ale vadí prezidentova přelétavost a také absolutní nedostatek respektu k multilaterálním dohodám a mezinárodní spolupráci. Nyní se ale Donald Trump dostal do přímého konfliktu s evropskými hodnotami. Starý kontinent proto musí přijít s vyváženou kolektivní odpovědí na jeho politiku „Ameriky na prvním místě“, vybízí De Volkskrant.