Jan Fingerland: Není to tak, že Trump jednal prozíravě?
Donald Trump zase jednou dopálil Evropany. Jeho rozhodnutí odstoupit od dohody o íránském jaderném programu se setkalo s takřka jednomyslným odsouzením. Co když se ale ukáže, že měl tentokrát pravdu Trump?
To se teoreticky může stát jen tehdy, když zůstane nečinný a za pár let se ukáže, že Teherán využil času a nově získaných zdrojů k získání jaderné zbraně. Až jí bude Írán mít, bude pozdě na to se ohlížet a litovat, že nám to americký prezident přece říkal.
Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.
Zatím získal Trump další stužku globálního kazisvěta číslo jedna. Evropští politici mají samozřejmě pravdu v tom, že Trumpův krok otevírá velmi nejistou éru a že riziko nějakého střetu se tím zvyšuje. Rusko a Čína celou scénu pobaveně sledují – rozdělený Západ jim nevadí, terči íránských raket se necítí a zejména Rusko se nebude zlobit, pokud trochu vzrostou ceny ropy.
I když to tak podle českého i evropského zpravodajství nevypadá, dokonce ani z Izraele nezní jednoznačný souhlas s Trumpovým krokem. Naposledy to byl počátkem týdne bývalý dlouholetý ředitel Mosadu Tamir Pardo, podle kterého by nějaká dohoda s Íránem existovat měla – když ne ta stávající, tak nějaká jiná.
Není smlouva jako smlouva
Potíž s evropskými kritiky Trumpova rozhodnutí spočívá v tom, že se zastává – možná – špatné dohody oproti možnosti, že žádná dohoda nebude. Nekladou si tedy Trumpovu radikálnější otázku – pokud dohoda nezabrání tomu, aby se Írán vybavil jadernou zbraní, není toto ujednání dobré, nebo je dokonce škodlivé – tím, že umožňuje příliv peněz a technologií, které budou obratem použity k vývoji jaderné zbraně.
Amerického prezidenta čeká trojí zkouška jeho vyjednávacích schopností
Nad rozehraným gambitem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který maximalizuje tlak na Čínu, Írán a Severní Koreu, se zamýšlí komentátor amerického listu Wall Street Journal William Galston.
Nelze zároveň tvrdit, že to právě Trump ohrožuje světovou stabilitu kvůli odstoupení od dohody s Íránem, a zároveň varovat, že teď se tedy Írán stane nebezpečným. Je-li Írán tak nebezpečný, proč odhlížet od toho že stávající dohoda toto nebezpeční neeliminuje?
Například německé tajné služby ve své loňské zprávě zcela otevřeně konstatují, že Írán nadále shromažďuje znalosti i vybavení, které zřejmě slouží k vývoji jaderných hlavic. Tyto informace jsou veřejně dostupné, dokonce pocházejí z nezávislých evropských institucí, ale nejsou zahrnuty do posuzování Trumpova rozhodnutí.
Evropské země se samozřejmě obávají, že přijdou o obchody se zbohatnuvším posankčním Íránem. Případně jim hrozí, že se odhalí jejich relativně malá diplomatická váha – pokus zachovat dohodu s Íránem při životě i bez Ameriky je pravděpodobně marný.
Trumpův triumf?
Pozoruhodný je v tomto smyslu i postoj samotného Íránu. Pro prezidenta Rúháního je to samozřejmě i otázka vnitropolitického boje s jeho konzervativními kritiky, ale celkově se ukazuje, že Teherán považuje dohodu 5+1 za výhru, jejíž výhody chce určitě zachovat. Nyní hrozí tím, že obnoví obohacování uranu, ale dost těžko může strašit svět, že zahájí výrobu jaderné zbraně, když jí údajně nikdy nevyvíjel.
Trumpův krok je kritizován jako krok do neznáma, který není krytý žádným plánem B. To ale také není tak docela pravda. Jeho teze je, že chce, aby dohoda s Íránem nebyla časově omezená a aby se týkala i dost podstatných věcí, které dosud pomíjela – například raketového programu, nebo kontroly některých vojenských zařízení, o kterých se předpokládá, že slouží k vývoji zbraní.
Trump je líčen jako zaslepenec, ale možná jen hraje úlohu zlého policajta před tím, než se podaří dojednat dodatky. Pokud se ukáže, že svou úlohu zahrál dobře, může to vést k záchraně dohody, a zejména jejího smyslu – totiž zabránění nuklearizace íránské raketové výzbroje.
Je to paradox, ale pokud Trump svým riskantním krokem uspěje, nikdy se nedozvíme, od čeho všeho tento neřiditelný politik svět ochránil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
