Zdeněk Velíšek: Evropa musí uhájit své místo na globální scéně, jinak ztratí váhu a respekt

10. květen 2018

Celosvětově čtené americké deníky charakterizují odstoupení Spojených států z globálně významné mnohostranné smlouvy s Íránem jako kontraproduktivní.

Spojeným státům samotným ublíží už tím, že nestanoví - podle New York Times - žádnou jinou koncepci ani širší strategický rozhled. Věrnější než heslu „America first“ je Trump své politice America alone, chtělo by se dodat.

Jan Fingerland: Není to tak, že Trump jednal prozíravě?

Trump je líčen jako zaslepenec, ale možná jen hraje úlohu zlého policajta

Donald Trump zase jednou dopálil Evropany. Jeho rozhodnutí odstoupit od dohody o íránském jaderném programu se setkalo s takřka jednomyslným odsouzením. Co když se ale ukáže, že měl tentokrát pravdu Trump?

Vypovězení smlouvy s Íránem doprovodil hrozbou těch nejpřísnějších sankcí namířenou rovným dílem proti Íránu i proti evropským spojencům Ameriky. Bez varování. Macron ani Merkelová takovou zprávu z Washingtonu nepřivezli. Trump ví, že sankce, které vyhlásil, budou spojenecké evropské země nutit zanechat obchodních vztahů navázaných s Íránem před krátkou dobou.

To Trumpovi vyhovuje. Ale nemůže také nevědět, že samo odstoupení Ameriky od smlouvy zpochybní bezpečnost jeho evropských spojenců, získanou teprve před necelými třemi lety smluvním závazkem Íránu nevyvinout jadernou zbraň. Teď se zřejmě obnoví smlouvou zažehnané napětí mezi Západem a Íránem.

Spojeným státům přímo neublíží, ani když přeroste do vojenských akcí. Ohrožen bude, vlastně už je, po dnešní noční raketové přestřelce, Izrael. Rakety proti Izraeli může navíc odpalovit i Hizballáh z Libanonu. Ale k tomu, aby Spojené státy Izrael bránily, mají dost sil.

Jednat svébytně a sebevědomě

Evropa je nemá. Ani k vlastní obraně. Dostatečnou vojenskou sílu ani zatím společně nebuduje ani neorganizuje. Spoléhala vždy a spoléhá dodnes na NATO a v něm převážně na Spojené státy. Do jaké míry v tom může pokračovat, když její zájem na smlouvě s Íránem je protikladný zájmu americkému?

Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář

Donald Trump vypověděl jadernou dohodu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.

Zároveň má Evropa samozřejmě také zájem na tom, aby to napětí kvůli íránské jaderné politice už na ni podruhé nedolehlo. Její první kroky míří tedy k jeho mírnění. Nebylo to zajisté jen kvůli francouzským či evropským ochodním zájmům v Íránu, že Macron ani den neváhal a už ve středu s jednal s Rúháním. Zatím telefonicky ale dojednal už pokračování rozhovorů.

Otázkou je, zda, v lepším případě kdy, se k němu připojí aspoň dva zbylí evropští signatáři íránské smlouvy nebo celá EU. Evropa POTŘEBUJE jednat. Možná posléze i s Trumpem, ten ostatně už také projevil k jednání ochotu.

Zdeněk Velíšek

Evropa si ale musí uvědomit, že už hájí také své důstojné místo na globální politické scéně. A musí proto jednat svébytně, sebevědomě. Ztroskotá-li tentokrát, ztroskotá i jako globální hráč. Ztratí váhu a respekt, které ještě má ve světové aréně jako jediný demokratický kontinentální celek utvořený samostatnými státy.

Ale dokáže-li uhájit svou svébytnost a důstojnost, a třeba i uklidnit vztahy mezi sebou a Iránem a v nejlepším případě pak třeba získat pro svět záruku bezjaderného Íránu, možná se jí pak podaří prosadit i u americké administrativy méně nebezpečný postoj ke smlouvě o íránském problému.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio