Hnědé uhlí kopeme na severu Čech víc než 600 let. „Díry“ jsou to už opravdu impozantní

Dobývání a využití hnědého uhlí mělo zásadní vliv na vývoj naší společnosti a státu, a také na životní prostředí a podobu krajiny v severozápadních Čechách. 

Hnědé uhlí se v oblasti dnešních severozápadních Čech začalo utvářet asi před 20 miliony let, kdy se v tehdejším močále hromadila organická hmota. Lidé ho začali vykopávat ve středověku.

Čtěte také

Krušné hory jsou velmi bohaté a stále přitahují podnikavce, kteří se na nich chtějí přiživit, říká starosta Horního Jiřetína Buřt

První zmínka o kopání uhlí pod Krušnými horami je podle ředitele Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech u Mostu Zbyňka Jakše stará 600 let.

Stačilo jen kopnout do země a bylo tam uhlí. První těžební jámy byly v podstatě malé povrchové doly. Opravdový rozvoj těžby přišel s parním strojem a dráhou.

Železnice rozvezla uhlí po celé zemi

Parní lokomotivy začaly hnědé uhlí dopravovat po severních Čechách i dál do Prahy. V nuzných koloniích žili horníci před druhou světovou válkou, např. v Litvínově, Lomu, Bílině, Duchcově a dalších městech na severu Čech, v ohrožení života každý den.

Těžba pokračovala i za války, v chemičce v Záluží u Litvínova se z hnědého uhlí vyráběl třeba benzín.

Čtěte také

Česko v mitigacích zaspalo. Možná nestihne odejít od uhlí, pomalu buduje obnovitelné zdroje

Po válce potřeboval obrozený stát víc energie, u šachet vyrostly elektrárny a hlubinné doly nestíhaly. Díky povrchové těžbě se uhelná sluj vytěžila na 100 procent.

Zbořily se obce a rozryla se krajina pod Krušnými horami. Lidé dýchali prach a síru a naděje dožití byla nižší než v jiných částech republiky. Podle Martina Nerudy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem situace dosáhla katastrofických rozměrů.

Neúnosné ekologické podmínky na severu Čech vyvolaly na podzim roku 1989 protesty, které přispěly ke změně režimu.

Vykopané těžební jámy se musí také zahladit a díky rekultivaci se do bývalých velkolomů zase vrací život a lidé. 

V roce 1991 se vláda usnesla na limitech těžby hnědého uhlí, za které už rypadla nepojedou. Uhlí se ale stále kope. V roce 2022 se podle ministerstva průmyslu u nás vytěžilo víc než 33 milionů tun hnědého uhlí. Čím ho nahradíme, není jasné a termín ukončení jeho spalování se blíží.

Mnohem víc toho uslyšíte v audiozáznamu.