Hmyzu je čím dál méně. Může dokonce úplně vyhynout
„Motýli, brouci nebo vážky mohou během následujícího století vyhynout a spustit katastrofální zhroucení všech přírodních ekosystémů. Píše to francouzský deník Le Monde s poukazem na studii původně zveřejněnou v časopisu Biological Conservation. Práce vědců z australských univerzit v Sydney a Queenslandu, představuje první světovou zprávu o evoluci populací hmyzu.
A slova jsou to varovná. Podle studie vymírá celkem 40 % druhů hmyzu včetně mravenců, včel, jepic a dalších. Již třicet let se celková biomasa hmyzu snižuje o 2,5 % ročně. Vymírání je to osmkrát rychlejší než u savců, ptáků nebo plazů.
Ivan Hoffman: Hrozivý úspěch, u kterého končí legrace
Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, dotěrnost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se ovšem zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí veškerá legrace.
„Tímto tempem nezůstane během stovky let na planetě žádný hmyz. Nebo nanejvýš několik škodlivých druhů, které přežijí na úkor ostatních,“ varuje hlavní autor studie Francisco Sanchez-Bayo.
Krize je podle něj celosvětová. Hroucení populací hmyzu je pozorováno ve všech koutech planety. Například v Portoriku, kde nedávná studie zaznamenala úbytek 98 % suchozemských druhů. Nebo v německých přírodních rezervacích, kde vědci naměřili úbytek tří čtvrtin druhů hmyzu.
Odolní čmeláci
Aby australští vědci došli k výsledkům svého bádání, museli zkompilovat 73 dlouhodobých studií zveřejněných za posledních 40 let. Každá z nich byla vedena minimálně 10 let a některé dokonce 150 let. Potíž přitom byla především v tom, že každá práce využívá při počítání hmyzu jinou metodu.
Je zajímavé, že populace některých druhů hmyzu naopak stoupají. Týká se to především těch, které se snadno přizpůsobují změnám teploty nebo klimatickým změnám a dokáží variovat zdroje potravy. Tak například populace čmeláků v Severní Americe se za posledních třicet let ztrojnásobila. Jsou odolní proti pesticidům a daří se jim na úkor jiného hmyzu.
Každopádně celkové hynutí hmyzu může mít katastrofální následky, protože tato zvířata jsou základem mnoha ekosystémů na světě. „S úbytkem hmyzu sledujeme lavinovitý efekt,“ zdůrazňuje akademik Bayo. Některé druhy predátorů – například žab nebo ptáků totiž začínají vymírat hlady. Později mohou následovat zase ty druhy, které se živí ptáky, a tak dále, až bude narušen celý systém biodiverzity.
Jako příčinu hromadného vymírání hmyzu vidí vědci urbanizaci, odlesňování, znečištění, ale především moderní zemědělství. Jeho poválečné zintenzivnění s sebou přineslo všeobecné využívání syntetických pesticidů, které jsou hlavním činitelem vymírání hmyzu.
Za posledních 30 let ubyly více než tři čtvrtiny hmyzu. Na vině je hlavně člověk, tvrdí přírodovědec
Letos si opět připomínáme Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha. Jak je suchem ohrožen hmyz? Platí tvrzení, že přežije všechno? Hostem Magazínu Leonardo byl přírodovědec Petr Bogusch z Univerzity Hradec Králové.
„Některé dostupné údaje jsou staré až stovky let. Víme proto, že vymírání hmyzu začalo se začátkem industrializace,“ zdůrazňuje autor studie. Dále jsou zřetelná období, kdy došlo k jeho urychlení. Byla to především 20. léta, kdy se objevily první syntetická hnojiva, a potom léta 50. s organickými hnojivy. A konečně poslední a nejdůležitější je období 90. let, kdy se do oběhu dostaly nové generace insekticidů.
Jediné řešení, které může podle skupiny vědců podílející se na studii vymírání hmyzu zastavit je změnit přístup k zemědělství. Pokud nezměníme způsob výroby potravin, hmyz může během několika desetiletí vyhynout úplně.
Rekultivace míst výskytu hmyzu a zároveň radikální omezení pesticidů jsou jediné účinné metody, které mohou v oblastech intenzivního zemědělství obnovit populace ohrožených druhů hmyzu, uzavírá francouzský deník Le Monde.
Související
-
Hmyzožraví ptáci ročně spořádají půl miliardy tun potravy, pavouci víc masa než celé lidstvo
Hmyzožraví ptáci za dvanáct měsíců zužitkují energii ze 400 až 500 milionů tun potravy, což odpovídá roční spotřebě amerického New Yorku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.