Za posledních 30 let ubyly více než tři čtvrtiny hmyzu. Na vině je hlavně člověk, tvrdí přírodovědec

„Pojem dezertifikace znamená proměnu krajiny v poušť. Ta souvisí hlavně s lidskou činností a rozsáhlými změnami krajiny,“ uvedl vědec.

K přeměně například deštného pralesa v poušť jeho vykácením. „Stromy a rostliny udržují vlhko. Pokud je vykácíme, zbude jen holá zem, která je poměrně neúrodná, takže postupem času zůstane jen vrstva, která vznikla z hornin, tedy vlastně písek.“

„Velice těžko si dokážu představit, že na tomto území se prales znovu vytvoří bez velké lidské pomoci. K té ale nedochází, a možná by to ani nešlo,“ odhadl Bohusch.

Přírodovědci v posledních letech používají termín hmyzí poušť. „Loni vyšel článek vědců z Nizozemska a Německa. Ti dlouhodobě studovali početnost hmyzích opylovačů.“

„Zjistili, že oproti roku 1989, kdy výzkum začal, je úbytek více než 3/4 populace, vztaženo na větší část Evropy. Když se zeptáte zájemce o brouky nebo motýly, ale i odborníků, tak vám řeknou, že před desítkami let bylo všude plno motýlů, ale dnes nejsou.“

Za posledních 30 let ubylo více než tři čtvrtiny hmyzu. V letním období je to až o 82 % méně opylovačů. I další skupiny živočichů jsou na tom podobně... Kolik je bělásků, slunéček sedmitečných a čmeláků, na to jsme se nikdy moc neptali. Začalo se to zkoumat nedávno, a čísla jsou opravdu alarmující.
Petr Bogusch

Je důležité se zaměřit na příčiny tohoto stavu. „Došlo k zásadním změnám v krajině. Veškerá příroda jsou dnes plantáže čehosi pro výnos, ať už polních plodin nebo dřeva. Na našem území nenajdeme až na několik výjimek les, který funguje jako klasický ekosystém.“

„Veškeré lesy jsou plantáže na jeden druh stromu, všechny stromy jsou stejně staré. V takových lesích pak těžko bude žít velké množství rostlinných a živočišných druhů... Ostrůvky diverzity, jakými byly kdysi remízky, stráňky a meze, byly zničeny, a teprve v posledních letech se začínají trochu obnovovat.“

Člověk změnil různorodou mozaikovitou krajinu v obrovské jednodruhové lány, krajinu odvodnil, zbavil se mokřadů, vlhkých luk a narovnal řeky. „Pak voda v krajině není a můžou si za to lidé sami.“

„Je velice těžké vrátit řeku zpět, aby se kroutila. V okolí řeky jsou něčí pozemky, ten na nich potřebuje vydělat, prakticky je to asi neřešitelné... Konečné důsledky mohou být ty, že nám budou vymírat druhy a celá společenstva,“ varoval Petr Bogusch.