Proč je hmyzu tolik? Jsou strašně šikovní a dokážou se všude přizpůsobit
Tak to vidí Jiří Hájek, vedoucí Entomologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea a kurátor sbírek brouků, který byl hostem vědeckého rozhovoru Studia Leonardo.
Entomologické oddělení Národního muzea má mezi exponáty a nejstarší sbírkový exemplář, motýla otakárka z Indonésie, který pochází údajně z roku 1787. Ze které doby pochází největší část vaší sbírky v muzeu? „První sbírky pocházejí z půlky 19. století. Většina historických sbírek je z přelomu 19. a 20. století, kdy se entomologie začala více rozvíjet. A sbírky se neustále rozšiřují, každým rokem nám přibývá řádově desítky tisíc nových expemplářů do sbírek,“ říká Jiří Hájek.
Entomologové jsou odborníci, kteří se zabývají hmyzem, jako takovým, ale i zaměstnanci komerčních firem, které se věnují regulaci hmyzu a prostředkům pro boj s ním. Existuje tedy něco jako základní entomologie a entomologie aplikovaná? „Existují obě varianty. Spíše než základní entomologie se používá označení entomologie systematická, popisná a to je první krok k poznání hmyzu.“
Jak doplňujete a rozšiřujete sbírky? „Několika způsoby, na prvním místě bych zmínil vlastní expedice. V poslední době jsme cestovali a sbírali v Číně, Jemenu, na Novém Zélandu, v Chile, Panamě. Druhým způsobem je výměna materiálů s ostatními institucemi a specialisty. A třetím způsobem získávání materiálu jsou nákupy a dary od soukromých sběratelů.“
A jak to, že objevit nový druh není žádný problém?
„V současnosti se udává, že na světě je popsáno, vědecky zdokumentováno zhruba 350 až 400 tisíc druhů brouků. Přitom nejstřízlivější odhady o počtu druhů na zemi hovoří o 1,5 až 3 milionech, ty nejvyšší odhady až o 20 milionech živočišných hmyzích druhů. To znamená, že zatím máme pojmenovanou a popsanou jenom malou část.“
Proč je hmyzu tolik? „Jsou strašně šikovní a dokáží se přizpůsobit a přežít všude,“ uzavírá Jiří Hájek.
Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v článku nebo v archivu pořadu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.