Filip Láb: Pořídit snímek je dnes sice rychlejší, ale drobné úpravy na počítači zaberou tolik času jako dřív fotokomora

1. červen 2021

„Celý proces fotografování se v digitální éře zrychlil. Najednou není potřeba fyzicky přenášet nafocený film, není potřeba ho zpracovávat. Bezdrátové technologie umožňují poslat snímek přímo z místa do redakce. V tomto směru je to nesrovnatelně rychlejší,“ popisoval v roce 2015 změny v oblasti zpravodajské fotografie Filip Láb z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Zemřel 31. května 2021.

„Ale na straně druhé dochází k tomu, že se pořizují obrovská kvanta snímků. Je potřeba je vybírat z velkých objemů. A navíc každá fotografie musí být editována,“ upozorňoval na stinnou stránku zrychlení práce v oblasti zpravodajských fotografií Láb.

Čtěte také

A najednou se začalo mluvit o mýtu akcelerace. Sice se říká, že samotný proces fotografování je rychlejší, ale všechny ty následné kroky, zabírají stejný čas jako v klasické éře. Třeba proto, že každý snímek je potřeba opatřit klíčovými slovy, aby se dal archivovat,“ připomněl.

„Všechny dílčí procesy tak zabírají ve výsledku tolik času, kolik dřív trávili fotografové ve fotokomoře. Dnes je to před obrazovkou počítačů. A vlastně to ve výsledku o moc rychlejší není.“

V čem byla unikátní fotografie utonulého syrského chlapce u tureckých břehů? Jaké úpravy fotografií jsou a nejsou etické? 

Filip Láb

Filip Láb

Doc. MgA. et Mgr. Filip Láb, PhD. vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a obor fotografie na FAMU. Věnoval se hlavně vlivu nových médií na fotografii. Spolupracoval s New York University v Praze. Byl spoluautorem monografií Fotografie po fotografii (2009) a Soumrak fotožurnalismu (2009). Sám také fotografoval, mimo jiné byl spoluautorem souboru snímků Východní blok, který dokumentoval život před pádem železné opony. Vytvářel českou verzi webových stránek European Journalism Observatory. Zemřel ve věku 45 let.

autoři: Martina Mašková , kac
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.