Hmyz s ozubenými kolečky
Ozubené převody jsme pokládali za výhradně lidský vynález, který v živočišné říši nemá obdoby. A byl to omyl – má je i některý hmyz.
Hmyz druhu Issus coleoptratus, česky kornatka hnědá, patří k starobylému podřádu křísů (Auchenorrhyncha). Je známý svými „balistickými“ skoky a je rozšířený po celé Evropě. Vědci z Cambridgeské univerzity zkoumali anatomii juvenilních a dospělých jedinců, aniž tušili, že najdou něco zcela přelomového – biologickou strukturu, která se podobá jednomu z nejrozšířenějších lidských vynálezů.
Larva neboli nymfa brouků rodu Issus má na vnitřní straně zadních nohou řady deseti až dvanácti zoubků, které připomínají okraj ozubeného kolečka. V tomto místě jsou nohy těsně přiblížené, takže zoubky jedné nohy zapadají mezi zoubky na druhé noze. Důsledkem toho je, že jedna končetina se nemůže pohybovat bez druhé. A právě to je nesmírně důležité pro skok, který má svého hmyzího majitele katapultovat do vzduchu na vzdálenost, která až třistakrát přesahuje délku jeho těla.
Díky „převodovce“ se nohy pohybují s přesností méně než 30 milisekund. Tak precizní synchronizaci by nervová soustava nemohla zajistit, protože samotný nervový vzruch trvá příliš dlouho. Bez ní by však skok byl hodně nebezpečný - i malé opoždění jedné končetiny za druhou by mohlo vést k rotaci těla, ztrátě kontroly a tvrdému přistání na zádech.
O svou šikovnou převodovku hmyz přijde ve chvíli, kdy se změní v dospělce a spolu s tím vymění svou vnější kostru. Už ji tolik nepotřebuje, protože spolu s proměnou získá křídla. Vědci také upozorňují, že i biologická převodovka je citlivá na vylámání zubů a u dospělého jedince by brzy mohla ztratit svou funkci.
Zdroj: ScienceDaily, Science
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
