Hlasovali pro daňový balíček, tak ať zváží podporu půlbilionového schodku, vyzývá Dolejš ODS a SPD

„ODS a SPD by to měly také zvážit. Je poměrně licoměrné, když pro jedno hlasují a pro druhé nikoliv,“ myslí si komunistický poslanec. Je totiž přesvědčen, že právě daňový balíček, který pomohli prosadit občanští demokraté a Svoboda a přímá demokracie, může za zásadní výpadek prostředků ze státní kasy.

Čtěte také

Vojáci jsou teď děvečkou pro všechno, je nefér škrtat zrovna v jejich rozpočtu, zlobí se Černochová

„Někdo by měl nést odpovědnost za to, že se rozhodl vyndat z rozpočtových příjmů zhruba 90 miliard. A ten někdo by měl mít také odvahu hlasovat pro rozpočet. Proč máme být jediní, kdo tyto věci rozhodují a nesou z toho i politické náklady?“ ptá se Dolejš, jehož strana tolerovala vládu hnutí ANO a ČSSD.

Poslanec připomíná, že vláda už od léta dluží sněmovně koncepci konsolidace veřejných financí. Její předložení už ale neočekává a předpokládá, že obavy o kondici veřejných financí se stanou předmětem předvolební kampaně pro podzimní volby.

Veřejné rozpočty jím byly úplně zbytečně připraveny o nějakých sto miliard korun.
Jan Pavel

Také člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel se domnívá, že hlavní příčinou nerovnováhy je schválení daňového balíčku. „Veřejné rozpočty jím byly úplně zbytečně připraveny o nějakých sto miliard korun. A proto se dnes pohybujeme v těchto obrovských číslech.“

České republice reálně hrozí, že do roku 2024 narazí na dluhovou brzdu, upozorňuje ekonom, který připomíná, že zemi čeká kolem roku 2030 nárůst podílu osob v důchodovém věku.

Čtěte také

Petr Holub: Na horské dráze s rozpočtem

„Bylo by fajn, kdybychom do této situace přišli s co nejnižší dluhovou kvótou. Tímto způsobem si ale bohužel ten prostor vyčerpáme už teď,“ říká ekonom Pavel.

Současná nebo budoucí vláda bude muset přijít s řešením, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Má ale obavy, že nejvíc na něj doplatí nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel:

„Může jít o kombinaci zvýšení daní nebo třeba zásahy do důchodového systému – prodloužení věku odchodu do důchodu, snížení poměru důchodu k průměrnému příjmu… Ty dopady jsou opravdu vážné,“ uzavírá.

Poslechněte si Speciál Martiny Maškové a Jana Burdy.