Hladina podzemní vody v Česku rapidně klesá. Dokazuje to mapa sestavená podle měření ve vrtech
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) monitoruje zásoby podzemní vody pomocí sítě vrtů. Ty nejstarší vznikly už před 50 lety. Dnes jich na našem území najdeme celkem 1500. Daří se díky nim detailně mapovat dopady sucha na zásoby podzemní vody.
V pražských Komořanech se jeden z vrtů nachází už od roku 2012. Nese označení VP1635 a patří k jedněm z nejmladších.
„Monitorovací síť začala vznikat v 60. letech minulého století. Nám se povedlo v roce 2007 v rámci evropského projektu ISPA monitorovací síť doplnit o 500 vrtů,“ říká vedoucí oddělení podzemních vod ČHMÚ Martin Zrzavecký.
Pozorovatele nahradily přístroje
Dříve probíhalo měření stavu podzemní vody v jednotlivých vrtech ručně. „Pozorovatelé chodili každý týden měřit hladinu podzemní vody pomocí pásma,“ popisuje Zrzavecký. Osazování vrtů elektronickými měřícími přístroji začalo v 90. letech. Dnes technika zajišťuje 100 % monitoringu.
„Tlakové čidlo je ponořené pod hladinu a nahoře kabelem připojené k dataloggeru, který zaznamenává data. 80 % našich vrtů je vybaveno také GSM modemem na přenos dat, na server ČHMÚ v Komořanech nám chodí jednou denně.“
Na území ČR najdeme dva typy vrtů. Mělké vrty měří svrchní část podloží a dosahují hloubek do 30 metrů. U hlubokých vrtů jsou hloubky mnohonásobně větší. Například v Severočeské křídě a Východočeské křídě se jedná o 100 až 300metrové vrty.
„Aktuální stav podzemních vod vyhodnocujeme tak, že porovnáváme současné naměřené hodnoty se srovnávacím obdobím. To je 30 let, od roku 1981 do roku 2010,“ vysvětluje Lenka Černá z ČHMÚ. Získaná data ústav zpracovává do týdenní, měsíční a roční zprávy.
Aktuální informace jsou přístupné na stránce portal.chmi.cz.
Přenost monitoringu zajišťují také pravidelné kontroly, při kterých pracovníci ČHMÚ dvakrát ročně k jednotlivým vrtům vyjíždějí.
„Pro kontrolu nebo případnou kalibraci používáme elektrokontaktní čidlo, které při doteku s vodou zapíská nebo rozsvítí diodu,“ říká Martin Zrzavecký.
Ručně naměřená data pak pracovník pomocí počítače porovná přímo na lokalitě s daty, která odesílají napevno nainstalované přístroje. Jak kontrola vrtů probíhá, přibližuje reportáž ČHMÚ.
Související
-
Když bude vodu vlastnit stát, lépe chráněná nebude, odmítá návrh KSČM poslanec Holomčík (Piráti)
KSČM přišla s návrhem zakotvit ochranu vody a vodních zdrojů v Ústavě České republiky. Je to krok správným směrem?
-
Indii docházejí zdroje vody. Do roku 2030 se navíc poptávka zdvojnásobí
„Indie zažívá nejhorší vodní krizi v dějinách a tato krize se bude stále zhoršovat,“ varuje studie Národního ústavu pro transformaci Indie.
-
Prší, ale je sucho? Jak to jde dohromady, ví hydrolog Daňhelka
Občas tady zaprší nebo zabouří, přesto se od odborníků neustále dozvídáte, že je sucho. Víc prozradí hydrolog a náměstek ČHMÚ Jan Daňhelka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.