Historie

Rozinky, boty, dětské oblečení, vánoční štoly, záclony nebo dokonce džíny. To všechno, a ještě mnohem víc si vozili Čechoslováci z východního Německa.

Druhá československá republika trvala jen 167 dní a dlouhá léta zůstávala stranou zájmu veřejnosti. Snad proto, že poměry, které tehdy v zemi panovaly, diktovali jiní.

Před pětasedmdesáti lety byly zřízeny takzvané Pomocné technické prapory, útvary Československé lidové armády užívané pro internaci a převýchovu „nespolehlivých osob“. 

Bonusový díl podcastu Hlasy paměti přináší vzpomínky československých veteránů – od hrdinů Karpatsko-dukelské operace po muže, kteří přežili gulagy i komunistické lágry.

Konec jednoty mocností nebo zahájení Norimberského procesu s válečnými zločinci – to jsou jen dvě z mnoha událostí, které se odehrály před osmdesáti lety.

Spisovatel Karel Josef Beneš a houslová virtuoska Ervína Brokešová. Jejich manželství prošlo těžkou zkouškou za války, kdy byli oba v odboji.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než v Řecku skončí válka. Jak to bylo doopravdy?

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem vlčí máky. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje digitálně.

Půl milionu tuzemských obyvatel se v posledním sčítání lidu hlásilo k moravské národnosti. Jaký význam má moravská identita v době propojeného světa a klimatické krize?