Exotické i západní návštěvy za socialismu: Armstrong v Lucerně, Castro v Karolinu nebo Kaddáfího stan v Praze

Vůdci z Asie i třetího světa

V 50. letech zavítal do Československa například severokorejský vůdce Kim Ir-sen, který k zemi choval sympatie už od dob poválečné obnovy Koreje. Do Prahy tehdy dorazil obrněným vlakem a jeho návštěvu doprovázela mimořádná bezpečnostní opatření.

Čtěte také

Zahraniční návštěvy Československa: Zpěv Valentiny Těreškovové nebo Brežněvova železniční tour

Ve stejné době přijel i indonéský prezident Sukarno, charismatický řečník a výrazná osobnost světové politiky. Jeho bezprostřední vystupování ostře kontrastovalo s formálním stylem projevů tehdejších československých představitelů.

Následovala i návštěva vietnamského vůdce Ho Či Mina.

Jazz, disidenti i politické excesy

Zcela jinou atmosféru přinesla návštěva amerického jazzmana Louise Armstronga v roce 1965. V socialistické zemi byl jazz přitom ještě nedlouho předtím považován za nežádoucí „produkt Západu“. Armstrong zaplnil pražskou Lucernu během deseti dnů hned devětkrát. Jeho koncerty se staly kulturní událostí mimořádného významu.

Čtěte také

Předeženeme Spojené státy i Sovětský svaz, sliboval Fidel Castro

Americký spisovatel Philip Roth potom navštívil Československo opakovaně a navázal zde kontakty s disidenty. Právě kvůli nim byl při jedné z návštěv v roce 1977 zadržen a následně vyhoštěn.

Silně politický rozměr měly návštěvy vůdců z Latinské Ameriky a Afriky. Fidel Castro přijel v roce 1972 nejen jako spojenec socialistického bloku, ale také jako symbol revolučního boje. Jeho pobyt vyvrcholil udělením čestného doktorátu na Univerzitě Karlově.

Ne všechny návštěvy ale probíhaly podle diplomatického protokolu. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí během své cesty do Československa prosazoval vlastní zvyklosti, odmítal standardní ubytování a preferoval například pobyt ve stanu.

Poslechněte si celý Archiv Plus. Připravili ho Radim Štícha a František Šedivý. 

Při přípravě pořadu byly využity texty z výstavy „Byli tady… Státní návštěvy a jiní pražští hosté ve 20. století“ Muzea paměti XX. století. V roce 2025 k ní vydalo stejnojmenný katalog, jehož editorem je Michal Macháček.