Historie Romů v českých zemích? Míň než žebráci a tuláci

25. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Historická pohlednice s názvem Cikánská vesnice v berežské župě nedaleko Mukačeva, Podkarpatská Rus, kol. roku 1925. (Vydal odbor Klubu československých turistů v Mukačevě ve vydavatelství Karpatia Mukačevo)

Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice jsou Romové. Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích nejméně od konce 15. století. Jak uvedl historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, zdá se, že zpočátku byly vztahy mezi příchozími Romy a usedlým obyvatelstvem docela dobré. 

Ovšem v rámci vytváření moderního státu panovníci usilovali o kontrolu nad všemi procesy ve svých zemích, a tak se snažili Romy jako cizí element vytlačit.

Čtěte také

Romové začali být obviňováni ze špionáže ve prospěch Turků, ze žhářství a v souvislosti s tím vykazováni ze země.  Rozeběhlo se pronásledování a vyhánění, jak na úrovni zemské, tak jednotlivých panství. Romové se ocitli v bezvýchodné situaci. Žili v právním vakuu: nebyli ničí poddaní, a tedy neměli právo se nikde usadit a založit domov. Z jednoho panství byli vypuzováni do dalšího. Svého času dokonce platilo, že je kdokoli může beztrestně zabít. Měli horší postavení než žebráci nebo tuláci.

Represe vyvrcholily na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byly vypovězeným Romům uřezávány uši nebo vypalovány cejchy. Když byl člověk takto označený znovu na území, odkud byl již jednou vykázán, dopaden, byl popraven. Osiřelé romské děti pak byly dávány na výchovu do rodin usedlých obyvatel.

Čtěte také

Situaci změnilo osvícenství, které Romům umožnilo se usazovat. Takové příklady známe především z jižní Moravy. Romské rodiny si za městy a vesnicemi začaly budovat malé osady. Nebyl to ale snadný proces, jak připomíná Helena Sadílková, vedoucí semináře romistiky na pražské filozofické fakultě. Například rodině Holomkových trvalo několik desítek let, než se jí podařilo získat domovské právo v moravských Svatobořicích. Usedlí Romové většinou nevlastnili půdu, a tak se živili svými tradičními řemesly jako bylo kovářství, obchod s koňmi, ale třeba také výroba bačkor. Vedle toho se nechávali najímat jako námezdní síly.

Více si o tomto tématu můžete poslechnout v dalším díle cyklu Historie Plus.

Spustit audio