Házení mobilem

To ale není až tak podstatné, házení telefonů se sotvakdy stane olympijskou disciplínou. Spíše se jedná o zábavu a recesi, i když, po pravdě, není úplně jasné, zda je na takové zábavě něco zábavného. Jde o přístroj relativně křehký, a tudíž je na místě obava, že bude pádem poškozen. Dokonce je možné podezírat soutěžící, že ve chvíli, kdy mobil házejí, už ani nepočítají s tím, že s ním ještě budou telefonovat a vlastně ho záměrně ničí. Mobilní telefon je produktem revoluce v komunikaci, činí člověka volným a dostupným. I kdyby se házelo již zastaralými, nevýkonnými, nemoderními či porouchanými přístroji, agrese proti takové civilizační vymoženosti stejně postrádá logiku. Protože je-li pokrok svého druhu náboženstvím, pak hod mobilem je provokací, rebelií, vzpourou a rouháním.

Přístrojem, který slouží k hovoru anebo k pořízení a odeslání fotografie, nelze házet bez pocitu provinění. Je to počínaní nepatřičné, a pokud někdo hodí svým mobilem, je to jako by zavrhoval kus sebe sama. To je mimochodem možný důvod, proč se ve Finsku hází cizími mobily. Je to neosobní. Možná také proto jsou hody o třetinu delší.