Házení mobilem
V brněnské čtvrti Bosonohy se o víkendu soutěžilo ve válení sudů, jízdě dvojic na trakaři a také v hodu mobilním telefonem. Nejdále doletěl mobil do vzdálenosti 64,7 metru, což je prý oficiální český rekord. K tomu lze dodat, že v házení mobilem se už od roku 2000 pořádá ve Finsku mistrovství světa. Mobily tam létají i o třicet metrů dál než včera v Brně, a zatímco ve Finsku náčiní přidělují vrhačům organizátoři, u nás zatím soutěžící házejí mobily vlastními.
To ale není až tak podstatné, házení telefonů se sotvakdy stane olympijskou disciplínou. Spíše se jedná o zábavu a recesi, i když, po pravdě, není úplně jasné, zda je na takové zábavě něco zábavného. Jde o přístroj relativně křehký, a tudíž je na místě obava, že bude pádem poškozen. Dokonce je možné podezírat soutěžící, že ve chvíli, kdy mobil házejí, už ani nepočítají s tím, že s ním ještě budou telefonovat a vlastně ho záměrně ničí. Mobilní telefon je produktem revoluce v komunikaci, činí člověka volným a dostupným. I kdyby se házelo již zastaralými, nevýkonnými, nemoderními či porouchanými přístroji, agrese proti takové civilizační vymoženosti stejně postrádá logiku. Protože je-li pokrok svého druhu náboženstvím, pak hod mobilem je provokací, rebelií, vzpourou a rouháním.
Přístrojem, který slouží k hovoru anebo k pořízení a odeslání fotografie, nelze házet bez pocitu provinění. Je to počínaní nepatřičné, a pokud někdo hodí svým mobilem, je to jako by zavrhoval kus sebe sama. To je mimochodem možný důvod, proč se ve Finsku hází cizími mobily. Je to neosobní. Možná také proto jsou hody o třetinu delší.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
