Hashim Thači vítězem voleb v Kosovu

Takovou skutečnost lze vysvětlit následovně. Za prvé-nezávislost diskutovanou mezi 90 ti procentní albánskou komunitou měly jako nezpochybnitelný požadavek a cíl všechny hlavní politické strany. Proto nebylo v tomto případě nutné mezi niminijak zvlášť rozlišovat. A v neposlední řadě je nízká účast hlasujících odrazem frustrace kosovských obyvatel z toho, že se jim za 8 let poté, co letecké údery NATO na Jugoslávii ukončily vojenskou přítomnost Srbska a řízení provincie přejalo OSN, nepodařilo zlepšit životní podmínky. Podle kosovského politického analytika Dugadžina Goraniho některé odhady ukazovaly, že by účast hlasujících mohla klesnout až na 30 procent. Nezaměstnanost sice klesla, ale stále se blíží k 60 ti procentům. Zatím se příliš nelepší infrastruktura. Podle názoru mnoha Albánců je země špatně vedena. Dosud vládnoucí Demokratický svaz Kosova, založený zesnulým prezidentem Ibrahimem Rugovou, byl možná poražen i následkem přetrvávajících těžkostí během jeho vlád. Nicméně ani vítěz voleb, bývalý velitel UČK Thači není garantem nějakého podstatného zlepšení.

Srbští politici v Bělehradě podle očekávání označili volby za neplatné s ohledem na podle nich nedostatečně demokratické podmínky hlasování. Srbské vedení vyzvalo už předem své krajany, aby hlasovat nešli. Jenže jejich ochota nevolit tentokrát nebyla tak silná jako při prvních a druhých volbách. Vedení nejsilnějších srbských politických stran v provincii se k doporučením bojkotu stavěli mnohem chladněji, nicméně k němu nakonec přistoupili.

Po skončení voleb se dokonce vyjadřovali ke svému rozhodnutí kriticky. Asi nejznámější představitel kosovských Srbů, leader Srbské kandidátky pro Kosovo Oliver Ivanovič konstatoval, že bojkot hlasování může pro místní srbskou komunitu znamenat katastrofu. A to zvlášť na místní úrovni. Bojkotem hlasování se Srbové vzdali nejen zastupování své menšiny v kosovském parlamentě, ale i svých představitelů v jednotlivých radách měst a obcí. Znamená to, že v nich budou mít rozhodující slovo Albánci. A to i v těch, kde není etnické složení tak jednoznačně ve prospěch Albánců jako v celém Kosovu. Oliver Ivanovič připomíná, že bojkotem voleb v roce 2004, doporučeným i tehdy z Bělehradu nedosáhli vůbec ničeho. Ptá se, co bude s kosovskými Srby v momentě, kdy se mohou vyskytovat problémy každodenního života. "Kdo zasáhne, až nám vypnou vodu, nebude elektřina a v provincii poroste už tak dost vysoké napětí," kladl si v rozhovoru pro bělehradskou rozhlasovou stanici B-92 otázku Oliver Ivanovič, který dodal, že vláda v Bělehradě to asi nebude.

Její ministr pro Kosovo a Metohiji, jak se v Srbsku provincie oficiálně nazývá, Slobodan Samardžič prohlásil, že Bělehrad bude podporovat existenci paralelních srbských institucí. Čili to, co v dobách neomezené vlády Miloševiče po léta praktikovali Albánci. To však kosovští Srbové, kteří si začali uvědomovat, že je Bělehrad před kosovskou nezávislostí asi nakonec neubrání, odmítají. Připuštěním existence ilegálních institucí prý srbská vláda uznává legitimitu těch řízených mezinárodním společenstvím, kde i po těchto volbách budou téměř výhradně zastoupeni Albánci.

Krátce po hlasování se tak znovu na pořad dne dostala otázka rozdělení Kosova. To je ale nepřípustné jak pro Srbsko, tak pro Albánce, ale i kosovské Srby. Ti zdůrazňují, že památky, připomínající dějiny Srbska- zmíněné pravoslavné kláštery nejsou na severu provincie, který by Srbům při teoretickém rozdělení provincie připadl, ale na jihu země. V enklávách obklopených albánským obyvatelstvem, ze kterých by srbská populace musela po rozdělení Kosova spíše odejít. Kláštery a další církevní objekty by skutečně zůstaly jen smutným památníkem někdejší existence srbského etnika v provincii, chráněné v lepším případě vojáky KFOR. Pokud by nebyly při albánské euforii vypáleny, jako to bylo v roce 2004 při vlně etnických nepokojů.

Datum 10. prosinec se blíží. Už v blízké budoucnosti budeme vědět zda se podaří dosáhnout kýženého kompromisu. Asi těžko. NATO tak zřejmě čeká těžká zkouška. Není totiž vyloučeno, že po vyhlášení nezávislosti a jejím případném uznání z USA a částí Evropské unie, vypuknou střety mezi paravojenskými uskupeními obou stran. Už proto jsou vojska mezinárodní mise KFOR v pohotovosti a dokonce je mají v nejbližších dnech doplnit dvě tisícovky policistů z EU. Doufejme, že se jim nakonec podaří klid udržet.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .