Halloween
Američané v noci na dnešek slavili svátek duchů. Zprávy o oslavě Halloweenu ovšem přicházejí i z jiných konců světa, a pár nadšenců zmíněné strašidelné oslavy se našlo i u nás. S importem této americké tradice ovšem není pouze legrace.
V sousedním Rakousku například Halloween provází rapidní nárůst úrazů a vandalismu. Připisován je mladistvým koledníkům, putujícím v strašidelných kostýmech, maskách a převlecích od domu k domu. Někteří pak - nespokojeni s koledou - vytlučou okna, poškrábou auta či zdemolují telefonní budky. Loni takových případů v Rakousku zaznamenali tři stovky, nicméně o rostoucí oblibě Halloweenu u našich sousedů jasně vypovídá fakt, že za sladkosti a rekvizity Rakušané utratili přes půl miliardy korun. Nesmiřitelného kritika má Halloween ve venezuelském prezidentovi. Ten se nechal slyšet, že se jedná o cizí zvyk inspirovaný terorismem, jehož cílem je děsit lidi, což je podle něj vlastní americkým zvykům. Venezuelský prezident apeloval na rozum rodičů, aby z dětí nedělali čaroděje a čarodějnice, a policie v Caracasu zabavovala vydlabané dýně, masky a kartónové kostlivce coby nepřátelské pomůcky.
Rozepře kolem svátku duchů se ovšem rozhořela i ve Spojených státech. Řada úřadů zakázala vycházení, halloweenskou výzdobu či rozsvícení přede dveřmi osobám, které byly v minulosti odsouzeny za sexuální delikty na dětech. Někteří odborníci pak taková nařízení napadli jako paranoická a hysterická, protože podle statistik se pětaosmdesáti procent zločinů na dětech dopustí nepotrestaná individua. Nebezpečnější než registrovaní zločinci je prý "strýček Harry, baseballový trenér". U nás oslava Halloweenu zatím nezdomácněla, ale nepochybně se tak stane, a určitě se máme na co těšit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.