Gruzie: Qui bono?

Ať už to pravda je nebo ne, v tuto chvíli jsou podobné plány na dlouhou dobu minulostí.

Co se ale vlastně stalo? Podle gruzínského ministerstva vnitra dva ruské bitevníky SU-24 včera v 19,30 místního času zaútočily na vesnici Citelubani, ležící 65 km severozápadně od Tbilisi a sotva 15 km od pomezí sporného jihoosetského území. Informace o tom, čím zmínění útočníci vesnici ohrozili, se zatím různí. Mluví se o jedné až třech střelách vzduch-země, ale nejčastěji o 700kg letecké pumě, která dopadla pouhých 25 m od jednoho z krajních domů obce, ale naštěstí nevybuchla. Jak uvedl mluvčí tbiliského ministerstva vnitra Utiašvili, kdyby k explozi došlo, byly by následky opravdu katastrofální. Jeho šéf, ministr vnitra Merabišvili, dokonce rezolutně prohlásil, že se jednalo o "akt agrese". Političtí komentátoři tento výrok okamžitě označili za nejtvrdší gruzínský výpad vůči Moskvě za posledních několik měsíců.

Ruská strana - jak se ostatně dalo očekávat - jakoukoli sounáležitost svých leteckých ozbrojených sil s tímto incidentem striktně odmítla. Šéf služby ruského vojenského letectva pro informace a styky s veřejností plukovník Drobyševskij už dnes ráno pohotově prohlásil, že "ruské letecké síly v této oblasti v udaném termínu vůbec nevzlétly". Ruský velvyslanec v Gruzii Vjačeslav Kovalenko, který se do Tbilisi po loňské krizi sotva vrátil, si ovšem dnes musel na ministerstvo zahraničí tak jako tak dojít pro protestní nótu.

Pozoruhodný výklad celé události dnes přinesl již zmíněný jihoosetský prezident Eduard Kokojev. Ten prohlásil, že k bombardování sice došlo, jenže nikoli u gruzínské vesnice Citelubani, nýbrž na jihoosetské hranici a že útočícím letounem byla SU-25 či L-39 gruzínského válečného letectva. Verzí je tedy mnoho, zato přesných a důvěru vzbuzujících informací málo.

Nejspolehlivějším rádcem v této situaci nám tedy budiž stará latinická zásada Qui bono neboli kdo z toho má prospěch. Profitujícími by mohli být především klasičtí jestřábi na obou stranách, tedy lidé, kterým se jakýkoli smír mezi oběma metropolemi prostě nezamlouvá. Ruské internetové noviny gazeta.ru například připomínají, že už za pár dní se má konat schůzka členů vlády Severní Osetie, která je součástí Ruské federace, s jihoosetskými ministry. Rázně uvažující nositelé moci v Tbilisi musejí podobné setkání považovat za další pokus Ruska o ovládnutí jižních oblastí Kavkazu, obývaných Osetinci - a právě oni tedy podle interpretace zmíněného listu sáhli po provokaci.

Hledat ruské důvody k podobné "škodolibosti" je méně snadné a nejpravděpodobnější se zdá jednoduše snaha ukázat, kdo je v konfliktu ústřední gruzínské státní moci s reprezentacemi Abcházie a Jižní Osetii, podporovanými Moskvou, pánem situace.

Jak se zdá, nejpřijatelnějším vysvětlením incidentu by byla technická závada nebo chyba posádek. To by ovšem ruská strana nepřipustila a gruzínská zase nepřijala. Což je pro vztahy obou zemí po pádu režimu bývalého gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho typické.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .