Google prohrál důležitý antimonopolní spor. „Řešení může ovlivnit celý internet,“ domnívá se Koubský
Google prohrál první kolo důležitého antimonopolního sporu. Byl obviněn ze zneužívání své pozice ve vyhledávání pro posílení svého monopolu. „Pokud se něco pro Google změní, bude to mít důsledky pro celý internet,“ říká redaktor Petr Koubský. Jaké důsledky může mít prohraný soud pro Google? A je možné, že se naruší stabilita firmy?
V roce 2020 zažalovalo americké ministerstvo spravedlnosti a řada amerických států společnost Google s tím, že zneužívá svoji pozici ve vyhledávání k posilování svého monopolu. V témže roce měl ve Spojených státech Google tržní podíl na počítačích 90 procent a na mobilních zařízeních dokonce 95 procent.
Čtěte také
Podle soudu to není způsobeno pouze vysokou kvalitou a oblíbeností vyhledávače. Ale také tím, že firma platí výrobcům zařízení za to, že je Google instalován jako výchozí vyhledávač. Součástí smluv pak je také to, že výrobci nesmí do zařízení instalovat jiné vyhledávače.
Soud praktiky označil za nezákonné, Google soud prohrál a plánuje se odvolat. Podle Petra Koubského z Deníku N je tento rozsudek zásadní a průlomový.
„Rozsudek se týká základů obchodního modelu a většiny funkcí internetu,“ upozorňuje. „To, jak funguje Google, to, jakým způsobem posiluje svůj původně přirozený monopol, je schéma, které se opakuje v digitálních technologiích na mnoha jiných místech.“
„Pokud se něco zásadního tímto rozsudkem změní, tak to velmi pravděpodobně bude mít důsledky pro celý internet,“ očekává novinář.
Co se změní
Co se stane, zatím není jasné vzhledem k tomu, že se jedná o první soud a firma se plánuje odvolat. Na stole je například možný zákaz exkluzivity vyhledávače. Nebo dokonce prodej části firmy.
„Také je možnost, že to skončí jako v Evropě, kde se nařizuje provozovatelům platforem, aby dávali svým zákazníkům vybrat mezi tím, jaký vyhledávač chtějí ve svém zařízení používat,“ říká Koubský.
Další možností je podle Koubského finanční postih. A ani rozdělení firmy nepovažuje za nereálné.
„Tvrdší strukturální postihy by se týkaly rozdělení společnosti Google na dvě nebo více částí. Není to bezprecedentní. V americkém antimonopolním právu takové případy jsou známy,“ připomíná a jmenuje:
„Mohl tak dopadnout Microsoft v roce 2001. To se nakonec nestalo, ale ta možnost se vznášela ve vzduchu. A je klidně možné, že se bude přinejmenším vznášet ve vzduchu i tady.“
V případě společnosti Microsoft šlo o to, že používal sílu svůj operační systém k tomu, aby mezi uživateli šířil a instalovat svůj prohlížeč Internet Explorer. Na základě soudů měla pak firma povinnost dávat uživatelům na výběr i mezi jinými vyhledávači.
Start-up na vzestupu?
Situace Microsoftu se na začátku milénia vyřešila víceméně sama tím, že se v mezičase stal nejoblíbenějším vyhledávačem právě Google, který Internet Explorer předběhl.
Čtěte také
„Z příkladu Microsoftu víme, že nemá cenu zkoušet předvídat, co by to mohlo být. Třeba to bude zbrusu nová technologie. V tuto chvíli se nabízí třeba možnost, že by mohl vzniknout vyhledávač na bázi umělé inteligence. To by mohla být velká změna, ale může to být i něco úplně jiného,“ zamýšlí se Koubský.
„Stabilita takto úspěšných produktů ve světě digitálních technologií je obecně vzato menší, než vypadá na první pohled,“ pokračuje novinář.
„Bylo už mnoho takových tržně silných produktů, které vypadaly naprosto neohrozitelné a neotřesitelně – a smetla je další technologická vlna. Google sám byl kdysi maličkým začínajícím start-upem a je klidně možné, že už teď je někde nějaký maličký začínající start-up, který ho sesadí z čelního postavení,“ uzavírá,
První vyřešený případ porušení regulace velkých platforem v Evropské unii, dopady blokování zpráv na facebooku a žaloba X na inzerenty jsou dalšími tématy pátečního Online Plus. Moderuje David Slížek.
Související
-
Koubský: Umělá inteligence teď klimatickou krizi nevyřeší. Naopak potřebuje čím dál víc energie
Digitální technologie dnes podle odhadů spotřebují celosvětově asi dvě procenta elektřiny. Pouze část z toho ale připadá na umělou inteligenci, podíl ale stoupá.
-
Vševědoucí cookies? Google ví o nás i to, co neříkáme ani svým blízkým, říká datový novinář Cibulka
Jakou cenu mají data o tom, co na webu děláme? Magazín Online Plus tentokrát zaměřil pozornost na soubory cookies.
-
Uživatelé by měli firmám využití dat pro trénování AI zakázat, radí Koubský
Řada velkých digitálních firem upravila podmínky užívání tak, aby osobní data uživatelů mohla použít k trénování AI produktů. Jak se proti tomu mohou uživatelé bránit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.